Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hirošima jako mementum zkázy. Starosta města varuje před opakováním minulosti, obavy má hlavně z KLDR

Hirošima jako mementum zkázy. Starosta města varuje před opakováním minulosti, obavy má hlavně z KLDR

Jaderné a raketové zbrojení totalitní Severní Koreje zvyšuje naléhavost mementa zkázy japonské Hirošimy, na kterou Spojené státy v závěru druhé světové války svrhly atomovou bombu. U příležitosti dnešního 72. výročí útoku na japonské město to napsala agentura AP. Starosta Hirošimy vyzval jaderné státy k podpoře celosvětového zákazu jaderných zbraní.

Připomínání zničení Hirošimy v důsledku prvního jaderného bombardování volá po tom, aby se podobná tragédie již nikdy neopakovala. Podle AP jsou tyto výzvy o to naléhavější, čím víc se blíží komunistická KLDR k získání jaderných zbraní a raket schopných je nést.

„Toto peklo není věcí minulosti,“ řekl na pietní ceremonii starosta Hirošimy Kazumi Matsui. „Dokud existují jaderné zbraně a politici vyhrožují jejich použitím, jejich hrůza může kdykoliv vstoupit do naší současnosti. Mohli byste sami zažít jejich krutost,“ dodal.

Matsui zároveň vyzval jaderné státy a Japonsko, aby se přidaly k dohodě o celosvětovém zákazu jaderných zbraní, kterou na začátku července přijalo 122 států OSN. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, jednání bojkotovaly.

Ujednání nyní čeká ratifikační proces. Ani pak ale nebude mít žádný praktický právní dopad na státy, které jaderné zbraně vlastní. Dohoda je chápána spíše jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení.

Státy, které se rozhodly k úmluvě přistoupit, se zavazují, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Rovněž slibují, že jaderné zbraně nikdy nepoužijí a ani nikdy neprovedou žádný test jaderné zbraně.

Shození atomové bomby z letadla na Hirošimu zabilo kolem 140 000 civilistů. Stejný americký útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život dalších přibližně 70 000 lidí. Údery přiměly Japonsko, aby se na konci druhé světové války vzdalo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1