Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hlídky v Německu mají chránit uprchlíky, potají je ale zneužívají k prostituci

Hlídky v Německu mají chránit uprchlíky, potají je ale zneužívají k prostituci

Německé úřady najímají do berlínských ubytoven bezpečností hlídky, které mají uprchlíky hledající v zemi nový domov chránit. Jak ale zjistila německá veřejnoprávní televize ZDF, místo toho je pracovníci ochranky prodávají k prostituci. Nejžádanější jsou přitom mladí běženci mužského pohlaví, za které jsou zákazníci ochotní zaplatit nejvíc.

Se skandálním zjištěním přišel investigativní pořad Frontal21 německé veřejnoprávní televize ZDF, podle kterého bezpečnostní pracovníci berlínských ubytovacích center pro uprchlíky tlačí mladé žadatele o azyl k prostituci. Televize o tom informovala s odvoláním na sociální pracovníky ale i samotné uprchlíky a zaměstnance bezpečnostních firem, kteří se svěřili reportérům pořadu pod podmínkou anonymity.

K prostituci se přitom snaží dotlačit i nezletilé běžence. „Musejí být určitého věku a atraktivní. Od 16 let výš, čím jsou ale mladší, tím jsou také dražší,“ řekl pro Frontal21 jeden z členů bezpečnostní ochranky, která má uprchlíky v ubytovnách chránit.

Zaměstnanci bezpečnostních firem si tak mohou přijít ke slušnému výdělku. Jak pořadu sdělil jeden z nich, za každého zprostředkovaného uprchlíka, který je ochotný poskytnout své sexuální služby, dostane 20 eur, tedy asi pětistovku.

Svědectví pořadu poskytlo také několik uprchlíků – mezi nimi 20letý Afghánec, jehož žádost o azyl úřady zamítly. Jak řekl pro ZDF, s nabídkou za ním přišel samotný hlídač. „Člen bezpečnostní ochranky mi řekl, že za sex se ženou dostanu 30, možná 40 eur,“ svěřil se pro Frontal21. Nabídku přijal. Styděl se za to, potřeboval ale peníze.

Domluvy mezi uprchlíky a ochrankou si všimla i jedna ze sociálních pracovnic, která viděla, jak žadatelům o azyl předávají slíbené peníze. Její podezření se jí později potvrdilo a zjistila navíc, že jsou takto zneužíváni i nezletilí.

Případem už se zabývají německé úřady. Jak pro ZDF uvedlo berlínské Oddělení pro integraci, práci a sociální záležitosti, podezření z organizované prostituce uprchlíků bere velmi vážně. Německému listu Berliner Morgenpost ministerstvo zase sdělilo, že zatím nemá potřebné důkazy, snaží se však problém vyřešit. Vyslechnout chce všechny zúčastněné strany a mezi uprchlíky chce začít rozdávat i letáky, které by před prostitucí varovaly.

Zjištění německé televize přichází jen pár týdnů poté, co na podobný problém upozornily dva úřady OSN. Dětský fond OSN (UNICEF) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v polovině října ve společné zprávě varovaly, že více než tři čtvrtiny dětských a mladistvých migrantů se při své nebezpečné cestě do Evropy přes Středozemní moře stanou obětí zneužívání.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1