Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozí další jaderná válka? V roce 1983 k ní bylo blízko a paralely s dneškem jsou až příliš nápadné

Hrozí další jaderná válka? V roce 1983 k ní bylo blízko a paralely s dneškem jsou až příliš nápadné

V únoru roku 1983 byl svět na pokraji jaderné katastrofy. Vojenské cvičení NATO, které mělo simulovat jadernou válku se Sovětským svazem, v SSSR posílilo už tak dost silnou paranoiu a nukleární apokalypsa byla na spadnutí. Stačilo udělat jeden chybný manévr a potenciální nedorozumění mohlo způsobit nejničivější katastrofu v historii. Jak píše server Slate, napětí mezi Washingtonem a Moskvou, které dnes můžeme pozorovat, se nápadně podobá atmosféře v roce 1983. Ani jedna ze stran válku nechce, odborníci přesto varují před možným vojenským střetem. Ke konfliktu totiž často vede pouhé nešťastné nedorozumění a nepochopení manévrů druhé strany. V roce 1983 se tomu svět naštěstí vyhnul. Bude mít svět štěstí i napodruhé?

Napětí mezi Moskvou a Washingtonem by se v posledních době dalo krájet a rok 1983 dnešek v mnoha ohledech připomíná. Podobně jako tehdejší prezident USA Ronald Reagan současný šéf Bílého domu Donald Trump mate své protivníky protichůdnými prohlášeními o omezení a zároveň rozšíření jaderného arzenálu, armády USA a Ruska jsou v Sýrii v nebezpečné blízkosti a poslední kapkou byl útok Spojených států na základnu Bašára Asada z minulého týdne. K tomu se přidává vojenská aktivita na hranici NATO a Ruska.

„Všechno to vypadá, jako by se svět připravoval na válku…nukleární válka se zase jednou zdá být reálná,“ prohlásil před nedávnem Michail Gorbačov. Jak ukázal případ z roku 1983, svět může od jaderné války dělit jen malý krůček. Ani jedna ze stran tehdy skutečnou válku nechtěla. Obě země totiž 70. letech pochopily, že jaderná válka nemůže znamenat výhru ani pro jednu stranu. V roce 1981 se ale k moci dostal Ronald Reagan, který rétoriku vůči Sovětskému svazu přitvrdil. V březnu roku 1983 SSSR označil jako Říši zla a navrhl systém ochrany proti útokům strategických jaderných zbraní, který vešel do povědomí jako Hvězdné války.

Kroky Spojených států v Sovětském svazu vyvolávaly silnou paranoiu. Sovětští vojenští stratégové se obávaly nejhoršího – že Spojené státy možná plánují vojenský útok. Místo aby se Reaganova administrativa snažila situaci uklidnit, využívala svou armádu, aby Sověty ještě víc vyvedla z kolejí. Na jaře operace vyvrcholily masivním bojovým cvičení v Pacifiku a SSSR varoval, že jakékoliv překročení sovětského území povede k vojenské reakci. Paranoia Sovětského svazu se v září roku 1983 navíc vystupňovala do takového bodu, že nad Kamčatkou sestřelil jihokorejské dopravní letadlo. Sovětské radary totiž zachytily podezřelý objekt, který považovaly za špionážní letoun Spojených států. Všech 269 včetně 62 Američanů lidí na palubě zemřelo.

Reagan incident označil za „akt barbarství“ a na sestřelení civilního letounu si vzpomněl i ve svých pamětech. „Jestliže, jak někteří lidé spekulovali, si sovětští piloti jednoduše spletli letadlo s vojenským letounem, jaký druh představivosti by stačil k tomu, aby se sovětský voják s prstem na tlačítku od jaderné zbraně dopustil ještě tragičtější chyby?“ napsal tehdejší prezident v pozdějších pamětech.

V této velmi napjaté atmosféře se Spojené státy spolu s jejich spojenci rozhodli simulovat jaderný útok na Sovětský svaz a další země Varšavského paktu. Desetidenní cvičení pod názvem Able Archer 83 mělo vojáky připravit na možný přechod z konvenční války na válku jadernou. Cvičení ale bylo tak realistické, že začali mít obavy i američtí vojáci.

„Co když si Sověti skutečně myslí, že se chystáme použít jaderné zbraně a snažíme se to maskovat jako cvičení? A co když je oni použijí proti nám?“ ptali se podle svědectví štábního seržanta Toda Jenningse američtí letci. Podle informací, které byly odtajněny až v roce 2015, navíc Sověti během cvičení realizovali vojenské a zpravodajské činnosti, které byly dříve pozorovány pouze během skutečných krizí. Tehdejší napětí v pozdějších rozhovorech potvrdili i tehdejší sovětští důstojníci, podle kterých nukleární raketové síly během cvičení Able Archer v pohotovosti. Stačil jeden chybný manévr a svět by pocítil sílu jaderných bomb.

Podobné chování obou velmocí však lze sledovat i dnes. Ruská anexe Krymu a zapojení do války na Ukrajině vyvolávají vzpomínky na éru sovětského imperialismu, které děsí země východní Evropy včetně Pobaltí nebo Polska. NATO proto nestojí opodál, a aby Moskvu zastrašilo, do východní Evropy poslalo nespočet aliančních vojáků.

V prosinci navíc svět vyděsil tweet Donalda Trumpa, kde píše, že „Spojené státy musí posílit a rozšířit své jaderné kapacity“. Prohlášení vyděsilo především Moskvu, dnes se však zraky světa upírají především k Severní Koreji. K zemi diktátora Kim Čong-una totiž vyrazila úderná skupina amerických lodí, což vyvolalo ostrou reakci komunistického vedení – prostřednictvím státních médií pohrozilo, že jakékoli silové projevy americké armády v oblasti vyvolají jaderný útok proti Spojeným státům. Jak vykresluje incident z roku 1983, stačí pouhé nedorozumění, kdy si jedna strana špatně vyloží jednání druhé, a katastrofa může být na světě. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1