Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozivé detaily ruské letecké katastrofy: Pád přišel šest minut po startu, zemřely i tři děti

Hrozivé detaily ruské letecké katastrofy: Pád přišel šest minut po startu, zemřely i tři děti

Ramenský okres jihovýchodně od Moskvy byl dnes dějištěm jedné z nejhorších leteckých katastrof v Rusku za posledních deset let. Krátce po startu z moskevského letiště Domodědovo se zde zřítil letoun Saratovských aerolinií s 71 osobami na palubě. Havárii nikdo nepřežil. Vyšetřovatelé, kteří už dle agentury TASS mají k dispozici jednu ze dvou černých skříněk, zatím nevyloučili žádnou z možných příčin.

Let mířil do Orsku v Orenburské oblasti na jihu Ruska, z níž také pocházela drtivá většina z 65 cestujících. Stroj An-148 se dvě minuty po startu ztratil z obrazovek radarů a na zem dopadl asi 70 kilometrů od hlavního města ve 14:27 místního času (12:27 SEČ), ve vzduchu byl tedy jen šest minut. V médiích se objevila i svědectví, podle nichž z letadla už před dopadem šlehaly plameny. Trosky stroje jsou údajně rozeseté na kilometr dlouhém pásu.

Příčina neštěstí zatím není známá. Mluvčí Saratovských aerolinií uvedla, že ohledně dobrého technického stavu letadla nepanovaly žádné pochybnosti. Havarovaný An-148 byl vyroben v Rusku v roce 2010 a dopravce jej využíval od roku 2016. V době havárie panovalo v okolí Moskvy mrazivé počasí se sněhovými přeháňkami.

Ruská prokuratura zahájila trestní řízení pro podezření z porušení pravidel bezpečnosti leteckého provozu. Sestavení speciální komise pro vyšetření incidentu pak ruské vládě nařídil prezident Vladimir Putin, který zároveň prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova vyjádřil soustrast všem, kteří dnes přišli o své blízké.

První záběry trosek letadla: 

Při dnešní havárii letadla zahynuly mimo jiné tři děti ve věku od pěti do 12 let. Další z obětí bylo 17 let, uvádí agentura TASS. Podle ní byli na palubě také tři cizinci, jeden z nich ze Švýcarska. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.

Národnost dalších případných cizinců na palubě letu Saratovských aerolinií zatím není známá. Drtivá většina z 65 cestujících byli ruští občané z Orenburské oblasti, kam letoun mířil. Lékaři budou podle agentury TASS v pondělí shromažďovat vzorky DNA jejich příbuzných, což má usnadnit identifikaci pozůstatků. Z 65 cestujících a šestičlenné posádky katastrofu nikdo nepřežil.

Mnozí pozůstalí na letišti v Orsku, kde měl An-148 přistát, na televizních záběrech skrývali své obličeje v dlaních. Podle starosty města byli na letiště povoláni psychologové, aby jim v těžkém okamžiku pomohli. „Vraťte mi mého bratra!“ křičela podle ruského listu Novaja gazeta dívka, jejíž sourozenec je mezi 71 oběťmi.

Saratovské aerolinie vznikly v 90. letech a jejich letouny dosud nikdy nebyly zapojeny ve smrtelných nehodách. Ty jsou v Rusku poměrně časté, přičemž při posledním velkém leteckém neštěstí na konci roku 2016 zahynulo u Soči 92 lidí včetně 64 členů slavného Alexandrovova armádního souboru písní a tanců.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1