Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hurikán jako test pro Trumpa. Vláda sebrala peníze záchranářům, dala je na centra pro migranty

Hurikán jako test pro Trumpa. Vláda sebrala peníze záchranářům, dala je na centra pro migranty

Náprava škod způsobených hurikánem Florence, který se blíží k východnímu pobřeží USA, bude velkou zkouškou pro politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se loni opakovaně dostal pod palbu kritiky, že nezvládá řešit problémy, které tehdy živel napáchal na Portoriku. Nyní riskuje negativní ohlasy znovu – mimo jiné vyšlo najevo, že administrativa sebrala peníze agentuře, která má pomáhat poškozeným v případě živelních pohrom, a přesunula je na financování detenčních center pro migranty. Florence mezitím postupuje a v pátek ráno našeho času má zasáhnout pevninu. Obavy budí hlavně očekávané silné srážky.

„Je to skandální.“ Těmito slovy komentoval demokratický senátor Jeff Merkley rozhodnutí administrativy přesunout 10 milionů dolarů (asi 220 milionů korun) z vládní agentury FEMA, která má pomáhat obětem živelních pohrom, na financování detenčních center a deportaci migrantů.

Přesun peněz plně zapadá do Trumpovy dlouhodobé strategie, kdy se prezident vymezuje vůči migraci a dělá z ní jedno z hlavních témat. Zkraje léta schytával kritiku kvůli nevybíravému přístupu administrativy k uprchlíkům, který zahrnoval rozdělování rodin a zavírání dětí do klecí v detenčních centrech. Trump následně kontroverzní praxi pod tlakem okolností zrušil.

INFOGRAFIKA DNE: Trumpova válka s migranty

List New York Times ale ve čtvrtek upozornil, že v detenčních centrech je nyní zhruba pětkrát více dětí než před rokem. Zatímco loni v květnu se jich v zařízeních nacházelo podle údajů zveřejněných Kongresem 2 400, nyní číslo vyšplhalo na 12 800. Místa přitom dochází a systém funguje na hraně možností. „I kdyby nedošlo k nějakému náhlému příchodu většího množství uprchlíků, kapacita se za chvíli vyčerpá, pokud se nic nezmění,“ konstatoval Mark Greenberg, který měl péči o děti migrantů na starosti v administrativě Baracka Obamy.

Florence
Šéf meteorologické společnosti Accuweather Joel Myers odhadl, že živel by mohl způsobit škody ve výši 50 až 60 miliard dolarů (1,1 až 1,32 bilionu korun). Zásadní podíl na tom podle něho budou mít záplavy, o něco menší budou škody způsobené přílivovými vlnami a třetím nejvýznamnějším faktorem bude vítr. Meteorologové upozornili, že bouře, která je rozlohou větší než celá Severní Karolína, by mohla být nejsilnější v oblasti za posledních 25 let. Co do množství srážek by mohla kromě toho překonat i rekordní hurikán Harvey z roku 2017, který v Texasu proměnil silnice v řeky.

Administrativa nyní přidala centrům peníze, jenže tento krok vyvolal nevoli u demokratických zákonodárců. Jde o to, kdy a kde vláda peníze vzala. Ve Spojených státech startuje hurikánová sezona a na východní pobřeží ve čtvrtek dorazily první bouře provázející hurikán Florence, který hrozí napáchat obří škody. Dá se očekávat, že pracovníci FEMA budou v následujících týdnech při odklízení následků v jednom kole.

Škrty ve FEMA tedy nepůsobí zrovna takticky. Zvlášť s ohledem na kritiku prezidentova počínání během loňské série hurikánů. Především lidé na Portoriku, přes které přešly hurikány Irma a Maria, cítili, že na ně centrální vláda zapomněla a ponechala napospas svému osudu.

Trump se navzdory dramatickým zprávám z ostrova v úterý pochválil, jak situaci na Portoriku zvládl. „Myslím, že to byl jeden z nejlepších výkonů v dějinách s ohledem na to, o čem se bavíme,“ prohlásil prezident. Oponenti mu obratem připomněli, že za jeden z nejlepších výkonů označil reakci administrativy na událost, v jejímž důsledku zemřely podle nejnovějších čísel portorických úřadů necelé 3 000 lidí. Příčinou smrti přitom často byla následná špatná lékařská péče a nedostatek pitné vody, tedy něco, o co by se měly starat právě centrální nebo místní úřady.

Hurikán Florence

Šéf Bílého domu si ovšem kritiku nevzal k srdci a ve čtvrtek si na Twitteru přisadil kontroverzním  způsobem: „3000 lidí během dvou hurikánů, které zasáhly Portoriko, nezemřely. Když jsem opouštěl ostrov, poté, co bouře udeřila, měli mezi 6 až 18 mrtvými. V průběhu času to tolik nenarostlo. Později, o mnoho později, začali hlásit opravdu velká čísla jako 3000. To udělali demokraté, abych vypadal nejhůře, jak je to jen možné, když úspěšně získávám miliony dolarů na obnovu Portorika. Pokud někdo z jakéhokoli důvodu zemřel, třeba kvůli stáří, dejte jej na seznam,“ napsal Trump, aniž by ke svému výroku dodal jakýkoli důkaz dokládající, že počty obětí jsou skutečně nižší.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1