Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Inspirace Trumpem i násilnickým Dutertem. Kam Brazílii povede krajně pravicový prezident?

Inspirace Trumpem i násilnickým Dutertem. Kam Brazílii povede krajně pravicový prezident?

Devátou největší ekonomiku světa povede krajně pravicový prezident. Brazilci si do čela země zvolili 63letého nacionalistu Jaira Bolsonara. Dovršili tak přerod vysmívaného politika v nejmocnějšího muže Brazílie. Jeho vítězství vzbudilo po světě silné obavy například kvůli výrokům o kácení Amazonského pralesa a řadě dalších kontroverzí. Co čekat od nového prezidenta a kde hledat podhoubí jeho úspěchu?

Je to asi největší posun Brazílie od konce vlády vojenské junty v roce 1985. Jair Bolsonaro, vysloužilý voják s hodností kapitána, jenž v nedělním druhém kole prezidentských voleb získal 55 procent hlasů, se vymyká z řady lidí, kteří zemi vedli. Brazílie se jeho zvolením zařadila mezi krajiny, jejichž obyvatelé začali prahnout po vládě tvrdé ruky a svěřili moc nacionalistům s radikální rétorikou.

Zahraniční média jej překřtila na brazilského Trumpa. Takové zjednodušení ale není na místě. Bolsonaro je svérázná osobnost, jejíž názory na chod státu a společnosti jdou ještě dál než smělé vize amerického prezidenta. Pokud lze Bolsonara někam pro lepší představu zařadit, zřejmě by se vešel do prostoru mezi Trumpem a filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem, o němž se ve světě mluví hlavně kvůli jeho brutálnímu boji proti drogovým dealerům, při němž umírá řada nevinných lidí.

S Trumpem Bolsonara pojí hlavně styl předvolební kampaně. Silně se zaměřil na sociální sítě, které mu umožnily oslovovat voliče přímo, nikoli prostřednictvím tradičních médií. Útočil na politické elity, establishment, poukazoval na korupci a sliboval tvrdý boj proti zločincům. Ačkoli zní na jeho adresu obvinění z fašismu, rozhodně nejde o antisemitu. Na první zahraniční cestu chce jet do Izraele, k jehož podpoře se hlásil i v kampani. I tady lze hledat shodu s americkým prezidentem.

Zatímco Trump však bezprostředně po zvolení poděkoval své tehdejší soupeřce a do velké míry zahodil rétoriku, která dříve přiměla účastníky jeho mítinků volat po jejím uvěznění, Bolsonaro neubral. Naopak. „Brazílie nemůže pokračovat s flirtováním se socialismem, komunismem, populismem a levicovým extremismem,“ hřímal a hrozil politickým oponentům vězením nebo nuceným přesunem do exilu.

Medaili pro vraždící policisty

Bolsonarova politická kariéra začala před třemi dekádami. V brazilském kongresu byl ale spíše okrajovou, mírně bizarní postavou, která volala po obnovení diktatury. Spojence neměl, nikdo se s ním nechtěl bavit. Za celou dobu svého působení stihl prosadit jen dva nevýznamné zákony. Letos v lednu se přidal k Sociální liberální straně (SLP) a stal se jejím lídrem.

Partaj se pod jeho vedením přiklonila k pravicovému nacionalismu. Jak rostla Bolsonarova popularita, stoupala v preferencích i SLP. Ze strany, která ve volbách získávala pod jedno procento hlasů, se stalo co do počtu voličů nejsilnější uskupení v zemi, což v roztříštěné Brazílii s 30 stranami ve sněmovně znamená zisk asi 11 procent hlasů.

Kdy nastal zlom? Přispěla k němu souhra okolností. Brazílii trápí silná kriminalita. Jen loni zavraždili v zemi téměř 64 tisíc lidí. Autor tohoto textu si vzpomíná, jak mu čeští sportovní novináři vyprávěli o obavách a strachu, který zažívali před dvěma lety během letních olympijských her v Riu. V některých lokalitách se vyplácelo jednoduše vůbec nevycházet na ulici. Sportovci zase při trénincích v blízkosti chudinských čtvrtí slýchávali střelbu a často projížděli místy, kde se chvíli předtím strhla přestřelka mezi gangy a policií.

Bolsonaro chce proti kriminalitě bojovat tvrdě. Právě v tom se jeho rétorika blíží Duterteho slovům. Zastává pořádek, nikoli právo. „O tento druh lidí (kriminálníky) nemůžete pečovat jako o normální lidské bytosti. Nemůžeme nechat policisty umírat rukou těchto lidí. Když jich policista zabije 10, 15, 20 s 10 nebo 30 kulkami, měl by dostat medaili, ne být stíhán,“ pravil. Pro představu, už nyní je počet obětí po zásazích policie vysoký. Loni takto zemřelo více než 5 tisíc osob. Bolsonaro navrhuje změnit politiku lidských práv. Volá po snazším přístupu ke zbraním a například znásilnění chce trestat kastrací.

Homosexuálního syna by nemiloval

Zemi navíc drtí korupce. Doplatil na ni i někdejší populární prezident Luiz Inácio Lula da Silva, kterého letos soud poslal na dvanáct let do vězení. Korupce v hospodaření polostátního ropného koncernu Petrobras, jenž zadával předražené stavební zakázky a o peníze se dělil s politiky, zase stála na počátku impeachmentu bývalé prezidentky Dilmy Rousseffové.

Bolsonaro za sebou žádný korupční skandál zatím nemá a hlasoval i proti privatizacím, které označoval za zrádné a navrhoval za ně popravit prezidenta. „Je tím jediným, který má odvahu dělat něco jiného,“ citoval list Washington Post jednoho z voličů.

Liberální vláda ztratila na popularitě také kvůli neústupnosti v prosazování práv menšin. Její zásahy do výuky mnozí Brazilci vnímali jako násilnou propagandu homosexuálů. Bolsonaro proti tomu nabídl konzervativní pojetí života – je bývalým vojákem, obhajuje tradiční rodinu a křesťanství. Tvrdí, že homosexuálního syna by nedokázal milovat. Zásadně se staví též proti potratům. Jeho obrazu u voličů pomohlo i to, že v kampani přežil útok, při němž jej pobodal příznivec jedné z evangelických církví.

Radši autokrata, než komunistu

Vše výše zmíněné Bolsonarovy šance zvýšilo, ale za jiných okolností by to výstřednímu politikovi na prezidentský úřad nejspíše nestačilo. Jenže do voleb promluvila migrace. Na rozdíl od Evropy nebo USA ale nebyl hnacím motorem strach z uprchlíků, nýbrž z následování jejich osudu. Do Brazílie přichází každý den stovky uprchlíků z Venezuely. Tamní socialistická vláda si neumí poradit s hyperinflací. Řada lidí žije v bídě, někteří se vzdávají svých dětí, protože je nezvládají živit. Jiní volí cestu přes hranice. Od roku 2014 opustily Venezuelu více než 2 miliony lidí.

Do Brazílie zamířily desetitisíce z nich. Přestože v porovnání s Kolumbií nebo Peru, kde jdou počty do statisíců a nad milion, jde o minimum, Brazilci znají jejich příběhy. Vidí, jak přicházejí hladoví, nemocní a zoufalí. Brazílie sama přitom zažila ekonomickou recesi. Ve srovnání s Venezuelou ne tak katastrofální, ale přesto bolestivou.

V roce 2009 ekonomika poklesla o 4 procenta. Další propady nebyly tak prudké, ale trvaly déle – od roku 2014 až do loňska. Výhled do budoucna přitom není optimistický a značí spíše stagnaci než růst. Mzdy se teprve nyní vrátily na úroveň roku 2014, meziroční inflace je vyšší než 4 procenta. V zemi navíc nefungují základní služby, katastrofální je zdravotnictví

Řada lidí tak před volbami deklarovala, že bude raději volit Bolsonara než levicového kandidáta. Rozhodnout se nakonec museli mezi zmíněným nacionalistou a Fernandem Haddadem, zástupcem Dělnické strany, z níž vzešla i exprezidentka Rouseffová, a která je v Brazílii vnímána jako komunistická. I proto Bolsonaro mluvil po zvolení o konci „flirtování s komunismem“. Průzkumy ukazovaly, že Haddad byl nepřijatelný pro zhruba polovinu voličů, Bolsonaro jen pro třetinu.

Ekologie stranou, ekonomika má přednost

Jaká tedy bude Bolsonarova skutečná politika? Vypadá to, že se nový prezident pokusí o mix autokratického vládnutí, striktně konzervativního přístupu ke společenským otázkám a liberálního pojetí ekonomiky. Ačkoli Bolsonaro dříve brojil proti privatizaci, ukazuje se, že v „prezidentské éře“ převažuje vliv jeho poradce a budoucího ministra financí Paula Guedese.

Guedesovi se povedlo přilákat na Bolsonarovu stranu byznysmeny. Přesvědčil je, že mu navzdory jeho radikálním výrokům o ženách a homosexuálech mohou důvěřovat a že bude stát na jejich straně. Guedes, jenž zakládal brazilskou investiční banku BTG Pactual, například chce, aby nová vláda prosazovala rovnou daň z příjmu a snížení daní pro korporace.

Zahraničí se obává posunu pohledu Brazílie na Amazonský prales. Bolsonaro se v kampani vyjadřoval pro otevření regionu komerční těžbě. Je ale otázka, zda pod tlakem neustoupí, jak to začíná naznačovat v případě dříve avizovaného odstoupení od Pařížské klimatické dohody. Na něm už teď netrvá.

Bolsonaro chce také otevřít diskuse ohledně kontroverzních přehrad v Amazonii nebo zjednodušit developerům život tak, aby nemuseli brát přílišné ohledy na životní prostředí. Podle jeho plánu se sloučí ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. To nahraje agrární lobby, která je na druhý z úřadů personálně napojená.

Brazilci, minimálně ti, kteří Bolsonara volili, vidí ve vysloužilém vojákovi naději na změnu a lepší život. O jeho schopnostech ale přetrvávají pochyby. Ačkoli má za sebou zmíněného Guedese a s ním i podporu bank a investorů, není například jasné, zda dokáže prosadit penzijní reformu, kterou trhy považují za klíčovou pro další budoucnost jihoamerické země.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1