Íránci vypálili rakety na Izraelce a přišla tvrdá odveta. Hrozí na Blízkém východě zničující válka? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Íránci vypálili rakety na Izraelce a přišla tvrdá odveta. Hrozí na Blízkém východě zničující válka?

Íránci vypálili rakety na Izraelce a přišla tvrdá odveta. Hrozí na Blízkém východě zničující válka?

Izrael napadl íránské cíle v Sýrii. Podle svých politiků zde zničil „takřka všechny“ íránské základny. Vojáci židovského státu tak podle svých slov reagovali na rakety, které na ně vypálily teheránské revoluční gardy právě ze syrského území.

Kde a proč udeřil Írán na Izrael?

Írán ohrozil Izrael na strategicky důležitých Golanských výšinách. Ty židovský stát obsadil během tzv. šestidenní války v roce 1967, předtím patřily Sýrii.

Příslušníci íránských Revolučních gard (nikoli vojáci režimu Bašára Asada) vyslali ze Sýrie na izraelskou stranu Golan zhruba dvě desítky raket (podle syrských médií jich bylo až padesát). Gardisté zřejmě jednali v odplatě za předchozí útoky židovského státu, při kterých v dubnu zahynuly desítky šíitských bojovníků, ať už Íránců, nebo příslušníky spřízněných šíitských milic.

Gardistická akce způsobila jen menší škody na izraelských vojenských objektech.

Na jaké cíle útočil Izrael?

Na íránské základny v Sýrii. A na místa, kde působí íránští spojenci. Napadl i logistiku, kterou využívají.

Jinými slovy: nezasáhl ruské cíle.

Izrael ústy politiků tvrdí, že zatlačil íránské jednotky v Sýrii o „řadu měsíců“ nazpět, že zničil „takřka všechny“ lokality, kde ozbrojení teheránští vyslanci operovali. Sama armáda dodala, že napadla „tucty“ stanovišť Revoluční gard. Podle dostupných zpráv Izrael útočil i na tři letiště a vyřadil z provozu řadu zařízení syrské protivzdušné obrany.

Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) izraelské nálety usmrtily nejméně 23 bojovníků, včetně pěti syrských vojáků. Dalších 18 obětí patří mezi příslušníky milicí, které pomáhají režimu prezidenta Bašára Asada. Mezi mrtvými syrskými vojáky je i jeden důstojník. Jakých národností jsou další oběti, nebylo známo.

Šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán uvedl, že zatím není jasné, zda jsou mezi mrtvými i Íránci. Počet obětí podle něj ještě může narůst vzhledem k tomu, že někteří ze zraněných jsou v kritickém stavu.

Íránské balistické raketyÍránské balistické raketyautor: Info.cz

Může se tato konfrontace přelít do nové války?

Může, byť to není zcela pravděpodobné.

Nebezpečí tkví v tom, že jde o přímý střet Íránu a Izraele. Dosud probíhala konfrontace těchto rivalů v zástupných válkách, do kterých Írán vysílal nejčastěji vojáky Hizballáhu, tedy radikálního hnutí libanonských šíitů.

Na druhou stranu, o izraelském zásahu zřejmě předem vědělo Rusko, které podle některých spekulací nařídilo syrskému režimu, aby akci vzdorovalo spíše jen symbolicky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl ještě včera v Moskvě, kde po jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem novinářům víceméně sdělil, že od Kremlu získal volnou ruku při prosazování svých zájmů v Sýrii.

Ostrý konflikt by mohl vyvolat případný (vzdušný) izraelský útok přímo na íránském území, který by Teherán nemohl nechat bez reakce. Nemluvě o americkém angažmá: USA ale včera v souvislosti s vypovězením tzv. jaderné smlouvy s Íránem takovou možnost jasně vyloučily.

Jakou roli hraje v tomto střetu Rusko?

Kreml se snaží stát arbitrem blízkovýchodním sporů, klíčovým hráčem regionu. Je patronem režimu Bašára Asada, udržuje dobré kontakty s šíitským Íránem, ale má i korektní vztahy s Izraelem a sunnitskými arabskými zeměmi.

Podle nepsané dohody se prý Kreml zavázal, že spolu se syrským režimem neumožní Íránu a jeho radikálním spojencům přístup k izraelským hranicím. To se ale Rusku zjevně nepodařilo. A je otázka, jak dnešní útok se vztahy Moskvy a Teheránu zamíchá.

Souvisí střety se včerejším americkým vypovězením tzv. jaderné dohody s Íránem?

Nepřímo zřejmě ano. Načasování útoků je symbolické, Izrael dává najevo, že má americkou podporu. A vlastně i cosi jako souhlas Ruska.

Infografika: Dohoda s ÍránemInfografika: Dohoda s Íránemautor: Info.cz

Jak na útok reagoval Írán? 

Jistě ne s nadšením, jeho média ale o izraelské akci referují po svém, alespoň v tuto chvíli.

Stanice Press TV na svém webu v titulku oznamuje, že „syrská armáda sestřelila izraelské rakety“. A dodává: „Izraelský režim obviňuje Írán, že on vypálil rakety na okupovanou (izraelskou) část Golanských výšin. Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman pak tvrdí, že jeho režim v odvetě zaútočil na ´íránské základny´ v Sýrii. Íránští představitelé zatím tato vyjádření nijak nekomentovali.“ Televize pak dodává, že „střet se obešel beze ztrát“.

Weby tiskových agentur IRNA a ISNA pak zprávu před polednem ani na svých stránkách neumístily.

Kdo jsou revoluční gardisté, kteří útočili na Izrael?

Revoluční gardy vznikly v roce 1979 na obranu islámské revoluce, jejíž protagonisté tehdy nedůvěřovali armádě příliš spojené se šáhovým režimem. Gardy se staly protěžovanou, paralelní armádou s obvyklým výcvikem i specializovanými jednotkami. Právě její příslušníci kontrolují nejcitlivější oblasti obrany – hlídkují v Perském zálivu, mají na starosti raketový program, nasazení dronů i moderních technologií obecně. Odpovídají se přímo nejvyššímu íránskému duchovnímu vůdci Alímu Chameneímu.

Gardisté získali také značnou ekonomickou moc, podnikají ve stavebnictví, bankovnictví, telekomunikacích i prostě jen obchodě, s nimi svázané podniky jsou preferované při zadávání státních zakázek (postavily mimo jiné i jeden z terminálů mezinárodního letiště v Teheránu).

V Sýrii nyní operují tzv. Jeruzalémské jednotky, které jsou speciálním gardistickým útvarem zodpovědným za zahraniční operace. Její příslušníci v cizině nejen bojují, ale především cvičí a organizují spřátelené milice.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.