Články odjinud

Islámské bankovnictví inspiruje i evropské finanční domy. Lépe přežilo krizi, protože nespekuluje

Islámské bankovnictví inspiruje i evropské finanční domy. Lépe přežilo krizi, protože nespekuluje

Zatímco islámské právo nemá v Česku, ba ani na evropském kontinentu právě nejlepší zvuk, v případě islámského bankovnictví to tak úplně neplatí. Finančními službami, které vycházejí z principů šaríy, se začínají inspirovat i něktedré nemuslimské bankovní domy. A objem těchto služeb neustále roste, letos by mohl dosáhnout výše 2,5 bilionu dolarů.

Loni sice podle podle specializovaného institutu CIBE množství peněz v islámském bankovnictví přibývalo méně než v předchozích letech, i tak se ale jednalo o pětiprocentní růst. Letos by měl vzestupný trend pokračovat minimálně stejným tempem. „Osobně očekávám, že objem islámského bankovnictví přesáhne v roce 2019 částku 2,5 bilionu dolarů,“ uvedl v tiskové zprávě citované řadou evropských médií šéf CIBE Zubair Mughal. I když tato částka představuje pouze jedno procento objemu všech bankovních obchodů na zeměkouli, odvětví prochází nevídaným rozvojem.

Od roku 2008, tedy od začátku poslední světové hospodářské krize, se totiž objem finančních operací islámských bank takřka ztrojnásobil. Z původních 822 miliard dolarů dosáhl až na současných 2,3 bilionu. A některé prognózy předpokládají, že by v roce 2020 měl objem islámského bankovnictví překročit hranici tří bilionů dolarů. I když se na základě práva šaría obchoduje stále především v arabském světě, takto pojaté finančnictví zažívá boom i jinde – v Africe, Asii a také Evropě.

Ve Velké Británii, kde žijí 3 miliony muslimů, vzrostl objem operací tohoto druhu za posledních deset let z původních 19 miliard amerických dolarů až na současných 61 miliard. A podobné je to v Německu. První islámská banka KT-Bank tam získala licenci v roce 2015, loni otevřela už pátou pobočku. A počet jejich zákazníků neustále roste. Důvodů expanze islámského bankovnictví je podle expertů hned několik. Jedním z nejdůležitějších ale nepochybně zůstává nárůst počtu muslimů jak v Evropě, tak na celé zeměkouli. Právě muslimové jsou totiž hlavními klienty těchto bank vycházejících při své obchodní politice přímo z Koránu.

Islámské bankovnictví ale začíná od poslední hospodářské krize přitahovat také řadu „nemuslimských“ klientů, včetně různých institucí. Islám totiž nedovoluje, aby peníze takzvaně vyráběly peníze. Půjčování peněz na úrok je zakázáno, stejně jako veškeré finanční spekulace, které nejsou podložené reálnou hodnotou. Nelze například obchodovat s kurzy měn nebo investovat do „pozemků na Kubě“ s tím, že tam určitě jednou padne komunistický režim a investice se pak mnohonásobně zhodnotí. Banky také nesmějí vydělávat na obchodu s alkoholem, vepřovým masem nebo pornografií.

Jinými slovy: vyloučení spekulativních a rizikových obchodů je společně se zákazem půjčování na úrok a morálními ohledy základem tohoto bankovního odvětví. Což je také údajně důvod, proč žádnou z islámských bank nezasáhla hypoteční krize a nemusel jí sanovat stát z veřejných peněz.

„Islámské banky investují do reálné ekonomiky,“ popsal podstatu islámského bankovnictví Kemal Ozan, šéf německé KT Bank. Zatímco běžná banka půjčí rodině na koupi domu milion korun například na tříprocentní úrok, který se však pod dobu splácení může změnit, islámské banky v pravém slova smyslu peníze nepůjčují. Dům samy koupí a ke kupní ceně si „přirazí“ dohodnutou a pevně stanovenou odměnu. Celkovou částku pak klient bance postupně splácí.

Podstatný rozdíl ale oproti klasické hypotéce nebo půjčce spočívá v tom, že podle principů islámského bankovnictví jsou banka i klient partneři, uzavírají spolu dohodu o spoluvlastnictví nemovitosti. „Každou splátkou se pak poměr spoluvlastnictví mění ve prospěch klienta,“ řekla autorovi tohoto článku Ivana Hrdličková, česká soudkyně, která se islámským bankovnictvím dlouhodobě zabývá. Klient například zaplatí 20 % ceny nemovitosti (islámské banky nejdou do neúměrného rizika a nikdy nepůjčují 100 %), finanční instituce pak dodá zbylých 80 %.

Tak, jak zákazník půjčku postupně splácí, jeho spoluvlastnický podíl roste, až se stane stoprocentním vlastníkem. Každý si zřejmě položí otázku, zda je tento „islámský systém“ pro klienta finančně výhodnější než klasická hypotéka. Může být, ale i nemusí. Banka coby faktický spoluvlastník totiž nese stejné riziko jako klient a musí tedy vždy pečlivě zvážit, jakou odměnu si za obchod naúčtuje. A zda do něj vůbec půjde. Tato odměna, sjednaná individuálně, pak může být skutečně vyšší než klasická úroková sazba.

Na druhou stranu je ale výše „odměny“ za obchod pevně daná a nemůže se na rozdíl od klasických hypoték měnit na základě měnících se úrokových sazeb. Zákazníka tak vůbec nemusí zajímat, zda se změnila cena peněz. S těmi se totiž neobchoduje, pouze s reálnou cenou nemovitosti. Pokud klient přestane splácet, islámská banka mu na rozdíl od té klasické nemůže dům prodat a případný nedoplatek hypotéky na něm nadále do konce života vymáhat i s úroky z prodlení.

V islámském bankovnictví se v takovém případě vypořádává spoluvlastnictví. Pokud se nemovitost prodá, každý z obou spoluvlastníků dostane poměrný díl a nic jiného. Žádný další dluh už klientovi nezbude, i kdyby se nemovitost prodala jen za zlomek původní hodnoty. Oba, klient i banka, nesou riziko a mají tedy zájem na tom, aby se dům, který případně zákazník přestane splácet, prodal za co nejvyšší cenu.

To, co funguje u malých klientů, funguje i ve velkém. Jestliže by chtěl například český developer od islámské banky miliardovou půjčku na nové obchodní centrum, banka mu nepůjčí peníze jako klasický věřitel. Pokud uzná, že projekt má šanci na úspěch, vstoupí do něj jako investor. Příkladem může být nedávný obchod, který několik bank z Golfského zálivu uzavřelo s čínským holdingem HNA-Group. Holding nakoupil námořní lodě za 150 milionů dolarů s tím, že peníze na ně získal podle pravidel islámského bankovnictví. Banky se za své peníze staly investorem a podílníkem firmy.

Aby to nebylo tak jednoduché, existuje i v islámském bankovnictví za jistých okolností možnost smluvní pokuty za nesplácení. Tu si ale banka nesmí ponechat. „Musí ji odevzdat na dobročinné účely, i když možné zneužití je pochopitelně nasnadě,“ říká Hrdličková. V minulosti už se několikrát stalo, že místo příspěvku na chudé nebo postižené banky převedly peníze na své „spřízněné“ nadace. Obecně ale platí, že kdyby pravidla islámského bankovnictví platila v Česku, banky nebo splátkové společnosti by nemohly vydělávat na smluvních pokutách nebo takzvaných úrocích z prodlení. Islámská banka si může ponechat pouze takovou částku, na jaké se dohodla při uzavření obchodu. Nic víc.

Oproti klasickým bankám pracují islámské banky jinak také se vklady svých klientů. Protože úrok je zakázán, nesmějí se pochopitelně „úročit“ ani vložené peníze. Klient se svým vkladem opět stává „společníkem“ banky, která se s ním dělí o zisk v poměru k vložené částce. Například německá KT Bank nabízí klientům, kteří si u ní uloží 100 tisíc EUR na dva roky, podíl na zisku ze 75 procent, zbytek připadne bance. I zde klienta islámské banky nějaká změna úrokových sazeb nemusí zajímat, jde jen o výsledek celkového hospodaření banky. Pokud banka hospodaří tak, že vložených 100 tisíc přinese zisk třeba 10 tisíc, tři čtvrtiny z tohoto zisku náleží vkladateli. Jestliže ovšem nevydělá, zisk z vkladu nemá ani klient.

Pravidla islámského bankovnictví přitom i mnozí erudovaní ekonomové považují za jakousi „etickou“ protiváhu k dravému „bankovnímu kapitalismu“. Islámské banky jsou při uzavírání svých obchodů „opatrnější“, protože nejsou věřiteli, ale spíše „společníky“ klientů s veškerými riziky. Dokonce i minulý německý papež Benedikt XVI. proto vyzval v roce 2009 prostřednictvím vatikánského listu Osservatore Romano Západ, aby se poučil ze zkušeností muslimského bankovnictví. „Islámské finance mohou přispět k novým pravidlům v západním finančním světě,“ napsal oficiální deník Svatého stolce.

Islámské bankovnictví přitom v Evropě funguje už dlouho, například v Lucembursku, které kvůli tomu upravilo své zákony, už od roku 1975. Islámské banky nabízejí své služby v sedmdesáti zemích světa.

Ještě většímu rozmachu islámského bankovnictví brání fakt, že pro klienty (alespoň z krátkodobého pohledu) nemusí být tento druh bankovních služeb výhodnější než třeba investice do spekulativních obchodů. To samé platí u půjček. Řadu Evropanů však také odrazuje už jen samotný přívlastek „islámské“, který evokuje možnou spojitost bank s terorismem. Když před dvěma roky nabídla v Rakousku služby podle islámských pravidel banka Bawag PSK, okamžitě vznikla na facebooku výzva k jejímu bojkotu s 1700 podpisy. Dokonce i řada arabských bankovních ústavů proto slovo „islámský“ raději vypouští. „Například islámská banka v Abu Dhabi nabízí své produkty nikoliv jako islámské, ale jen jako etické,“ říká Ivana Hrdličková.

V Evropě také v mezidobí vznikla řada bank nebo kampeliček, jejichž zakladatelé nemají s islámem nic společného, přesto však svoji banku vedou v duchu podobných pravidel jako pravověrní muslimové. Příkladem může být třeba švédská „členská“ banka JAK založená v roce 1965 a nabízející klientům úvěry a vklady „bez úroku“. Podobně jako v islámském bankovnictví jsou její klienti „podílníky“ na celkovém hospodaření banky, nikoliv jen věřiteli nebo vkladateli.

I když ale islámské bankovnictví vyvolává už jen kvůli svému názvu u řady Evropanů kontroverzní reakce, podle expertů se jeho rozmach nedá přehlížet. „Islámský finanční sektor je rapidně rostoucí součástí světového finančního systému. Ačkoliv jeho objem dosahuje zatím pouze jednoho procenta objemu globálních financí, musíme si uvědomit, že dnes je takřka každý čtvrtý obyvatel zeměkoule muslim. A to představuje enormní potenciál pro další růst, který musí Velká Británie jako globální finanční lídr využít,“ uvedl například šéf britské organizace pro finanční poradenství The CityUK Miles Celic.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud