Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Italská mafie na Slovensku není žádnou novinkou, tvrdí autor knihy Gomora

Italská mafie na Slovensku není žádnou novinkou, tvrdí autor knihy Gomora

Italské mafie se na Slovensku ukrývají a investují zde už roky, Bratislava se mafií ale začala zabývat teprve po smrti Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Napsal to dnes na facebooku italský spisovatel Roberto Saviano, který se sám musí před mafií od roku 2006 ukrývat kvůli svým knihám o organizovaném zločinu. Saviano žije neznámo kde.

Ján Kuciak podle Saviana přibyl do "dlouhého a nepřijatelného seznamu novinářů, kteří se pokusili vynést na světlo skutečnosti, jež měly zůstat skryté - v mnoha případech se jednalo o vazby mezi organizovaným zločinem a státem".

Saviano v příspěvku napsal, že kalábrijská 'Ndrangheta, neapolská Camorra a sicilská Cosa nostra se už řadu let na Slovensku skrývají a investují zde. Připomněl, že v únoru 2005 byl v popradském penzioně zatčen Ugo De Lucia, zabiják neapolského klanu Di Lauro. DNA stopa podle Saviana dokládá, že v Bratislavě je aktivní další neapolský klan, Sarno.

"Ján Kuciak byl zavražděn, protože byl v pátrání po roli mafií na Slovensku osamocený. Položme si otázku, proč jsou novináři - od Giancarla Sianiho přes Annu Politkovskou a Antonia Russa až po Daphne Caruanovou Galiziovou - natolik zranitelní, že někdo může kvůli byznysu zvažovat jejich likvidaci," vyzývá v textu Saviano.

Novináře Giancarla Sianiho zavraždila v roce 1985 neapolská Camorra, jeho kolega Antonio Russo byl umučen za nevyjasněných okolností při pokrývání druhé čečenské války. Kreml za politiku v Čečensku kritizovala Anna Politkovská, která byla zavražděna v roce 2006. Loňská smrt maltské investigativní novinářky Caruanové Galiziové se stále vyšetřuje - policie sice zatkla v souvislosti s její vraždou tři muže, ale stále pátrá po zadavateli atentátu.

Roberto Saviano popsal brutální metody neapolské mafie v proslulé knize Gomora. Podle této knižní předlohy byl natočen i stejnojmenný film. Spisovatel je nepřetržitě střežen policií, protože mu představitelé zločinecké organizace vyhrožují smrtí. Organizovaným zločinem se zabývá i nadále, například v knize Nula, nula, nula: příběhy, trasy, bossové a oběti kokainu (český překlad vyšel v roce 2013) mapuje mezinárodní obchod s kokainem. Přispívá do hlavních italských deníků, ale také do listů The Washington Post, The New York Times, El País, Die Zeit a dalších.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1