Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Izrael dráždí Libanon, na společné hranici chce postavit zeď. Napětí sílí, Bejrút chřestí zbraněmi

Izrael dráždí Libanon, na společné hranici chce postavit zeď. Napětí sílí, Bejrút chřestí zbraněmi

Libanonská bezpečnostní rada nařídila armádě zakročit v případě, že Izrael začne stavět betonovou bariéru na své hranici s Libanonem. Bejrút tento záměr hodnotí jako narušení svrchovanosti Libanonu, Izrael podle něj stavbou zabere i libanonské území. Obě země jsou ve válečném stavu a hranice mezi nimi je vytyčená plotem. Monitoruje ji mírová mise OSN (UNIFIL).

Spor kolem hraniční zdi je dalším zdrojem napětí v izraelsko-libanonských vztazích. Delší dobu je vyvolávají neshody o námořní hranici a těžbě plynu. Mezi oběma zeměmi existuje spor o mořské území o ploše 860 kilometrů čtverečních, které se nachází na okraji podmořských nalezišť plynu. Libanon v prosinci schválil nabídky tří velkých firem - Total, Eni a Novatek - na těžbu ve dvou z pěti energetických bloků. Jeden z nich ale částečně leží ve sporném prostoru.

Izraelský ministr energetiky Juval Steinic dnes řekl, že demarkační spor existuje mnoho let a že Izrael doufá, že bude vyřešen diplomatickou cestou. Připomněl, že americkým prostředníkům se v roce 2013 téměř podařilo dospět ke kompromisu. Ministr obrany Avigdor Lieberman ale postup Libanonu označil za velmi provokativní, protože pozval mezinárodní firmy k těžbě na nalezištích, která patří Izraeli.

V případě sporu o pozemní hranici se sešla v Libanonu nejvyšší bezpečnostní rada, k níž patří premiér, prezident, několik ministrů a zástupci armády. „Rada vydala pokyn postavit se této agresi a zabránit Izraeli stavět takzvanou bariéru na libanonském území,“ uvedla rada v prohlášení.

Mluvčí UNIFIL sdělil, že mise je ve spojení s oběma stranami a pomáhá hledat řešení. Podle něj by jakékoli stavební práce na hranici měly být koordinovány s UNIFIL. Izrael trvá na tom, že zeď povede po jeho území. Nejmenovaný izraelský představitel agentuře Reuters řekl, že pouze v jednom úseku zeď bude severně od stávajícího plotu, protože plot byl postaven vzhledem k terénu jižně od hranice.

Mezinárodní síly UNIFIL v Libanonu působí od roku 1978, kdy měly za úkol dohlédnout na stažení izraelských jednotek po jejich vpádu do jižního Libanonu téhož roku. Mandát mise byl rozšířen po válce Izraele s libanonským šíitským hnutím Hizballáh v roce 2006 a působnost mírových jednotek se rozšířila i na jih Libanonu k hranici s Izraelem. Hranice bývala v minulosti dějištěm násilností, ale v poslední době je spíš klidná.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1