Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jeruzalémská policie prý bezdůvodně zatýká bubeníky, kteří svolávají muslimy k rannímu sahúru

Jeruzalémská policie prý bezdůvodně zatýká bubeníky, kteří svolávají muslimy k rannímu sahúru

Palestinští bubeníci, kteří budí o ramadánu časně ráno věřící, aby se stihli před rozedněním najíst, si stěžují, že je policisté v Jeruzalémě bezdůvodně zatýkají. Policie podle svého mluvčího reaguje na stížnosti obyvatel na noční hluk. Služba mužů svolávajících muslimy k rannímu sahúru patří k nejstarší islámské tradici.

Jak uvedla agentura AP, v jeruzalémském Starém Městě se vyvolávači vydávají do ulic ve dvě hodiny ráno. V postním měsíci ramadánu věřící nejedí za denního světla a najíst a napít se mohou před rozbřeskem a pak až po západu slunce. Letošní ramadán skončí příští týden.

Ve východním Jeruzalémě je demograficky složitá situace. Většinu obyvatel sice tvoří Arabové, avšak Izrael tuto část města zabral za války v roce 1967 a povoluje tam také židovskou výstavbu.

„Tvrdí, že je ruším, ale to není pravda. Chtějí zničit něco, co je tradice jeruzalémských Palestinců,“ řekl šestadvacetiletý Muhammad Hakadž, který pracuje jako bubeník tři roky. Podle něj si na hluk stěžují izraelští osadníci.

Ve východním Jeruzalému nejde v tomto případě o sousedský spor, ale o politiku, píše AP. Staré Město je rozděleno na muslimskou, židovskou, křesťanskou a arménskou část, kde žili dosud obyvatelé odděleně. V muslimské části ale nyní přibývá Židů, píše AP, což vyvolává napětí.

Izrael východní Jeruzalém obsadil za války v roce 1967 a pak tuto část města připojil k západní a takto sjednocený Jeruzalém označuje za své hlavní město. Svět ale anexi neuznává a Palestinci chtějí mít ve východní části hlavní město budoucího státu.

Hakadž řekl, že v minulých letech neměl s policií potíže, letos byl ale zatčen už čtyřikrát. V jednom případě prý policisté na něj a jeho kolegy použili slzný plyn. Poprvé dostal pokutu 450 šekelů (2700 Kč) a při každém dalším zatčení se suma zvyšovala.

Policejní mluvčí řekl, že policisté jenom řešili stížnosti na hluk. O použití slzného plynu neví a netuší ani, zda stěžovatelé byli Židé nebo Arabové.

Co je to islám? Pravidla, zajímavosti i postoj k ženám přehledně>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1