Jídlo z popelnice, žádné léky. Maďarsko neposlouchá rozkazy soudů, tvrdí uprchlíci v táborech | info.cz

Články odjinud

Jídlo z popelnice, žádné léky. Maďarsko neposlouchá rozkazy soudů, tvrdí uprchlíci v táborech

Hlad a strach o budoucnost. Tak popisuje svůj život v kontroverzním táboře na hranici Maďarka a Srbska íránsko-afghánská rodina, která do země doputovala letos na jaře. „Někdy jsem musel vybírat zbytky z koše poblíž jídelny, měl jsem opravdu velký hlad,“ popisuje osmatřicetiletý Íránec, který se v rozhovoru s novináři podepsal pouze jako R. Ze své rodné země uprchl společně s těhotnou afghánskou manželkou a třemi malými dětmi.

Uprchlík popsal pro zpravodajský server Politico.eu, že v táboře, do něhož maďarská vláda zavírá všechny migranty, kteří překročí jižní hranici země, dostal od svého příjezdu v půlce dubna pouze jedno jídlo. Živil se tak jen zbytky po ostatních členech rodiny. Otřesnou praxi dovolují nová maďarská pravidla, podle kterých vedení tábora nemusí poskytovat jídlo žadatelům o azyl, jejichž první žádost byla odmítnuta nebo zrušena. Íránec R, který byl během cesty do Evropy oddělen od své rodiny a vrátil se ji hledat, spadá právě do této kategorie.

Postup maďarských úřadů vyvolal velkou kritiku ze strany Evropského soudu pro lidská práva. Už v květnu rozhodl, že Budapešť musí umístit rodinu co nejdříve do prostředí, které odpovídá článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Ten popisuje, že by nikdo neměl být vystaven mučení nebo nehumánnímu či degradujícímu zacházení či trestu. Soud může vydat takové nařízení v případech, kdy hrozí vážná hrozba nenapravitelné škody.

O dva měsíce později vydal soud druhé nařízení, v němž ještě dodal, že vláda musí zajistit pravidelné stravování také otci a matce překlad během zdravotních prohlídek. Podle rodiny i jejích právníka ale autority oba rozkazy ignorují a k žádnému zlepšení nedošlo. R se tak podle svých slov o rodinu stále bojí. „Jsou ve velmi špatné situaci,“ říká o svých dětech. „Jsou nemocné a nedostávají žádné léky,“ tvrdí.

Migranti, kteří se snaží do země vstoupit legálně, jsou mnohdy v táborech na jižní hranici se Srbskem drženi dlouhé měsíce, než se dozví, jak o jejich žádosti úřady rozhodly. Jedná se přitom o dost nehostinné místo. Tábor obklopuje plot s ostnatým drátem a hlídá ho policie. Vstoupit do něj nemohou novináři ani většina lidskoprávních organizací.

Maďarský parlament letos na jaře schválil praxi, kdy jsou žadatelé o azyl, včetně dětí, rovnou zavíráni do těchto detencí. Mezinárodní instituce jsou ale ostře proti. Evropský soud pro lidská práva se tak postavil ve svém rozhodnutí třeba i na stranu dvou bangladéšských uprchlíků, když rozhodl, že je Maďarsko „de facto připravilo o jejich svobody“, když je drželo v detenci po dobu tří týdnů, než je poslalo zpět do Srbska. K žádnému zlepšení ale podle svědků v táborech nedochází.

Maďarská vláda odmítá, že by někdy neuposlechla mezinárodní soudy. Podmínky v táborech podle ní odpovídají evropským standardům. Premiér Viktor Orbán je ovšem znám velmi tvrdým přístupem k uprchlíkům. Je to koneckonců i jedno z hlavních témat kampaně za jeho znovuzvolení na jaře 2018. „Evropa se nyní připravuje na předání svého území nové, smíšené, islamizované Evropě. Aby k tomu mohlo dojít, je potřeba pokračovat v odkřesťanštění Evropy. Tyto snahy nyní můžeme vidět. Je to cílem Bruselu, který se stále snaží ubírat národním státům jejich pravomoci,“ prohlásil Orbán minulý týden při návštěvě Rumunska.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud