Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Johnson: Útok na syrský chemický program byl zcela správná věc, válka bude pokračovat dál

Johnson: Útok na syrský chemický program byl zcela správná věc, válka bude pokračovat dál

Útok, který USA, Francie a Británie podnikly v sobotu ráno na zařízení související se syrským programem chemických zbraní, byl zcela správnou věcí, řekl britský ministr zahraničí Boris Johnson. Při příchodu na jednání se svými kolegy z EU v Lucembursku upozornil, že v Sýrii zašla příliš daleko „eroze stoletého tabu“ na používání chemických zbraní.

Poslední dění v Sýrii i širší souvislosti roky trvajícího syrského konfliktu jsou klíčovým tématem dnešní ministerské schůzky. Jak při příchodu zdůraznila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová Evropská unie dál podporuje snahy OSN a jejího zmocněnce pro Sýrii Staffana de Mistury o nalezení politického řešení krize.

Johnson před novináři upozornil, že cílem vojenské akce nebyla snaha změnit průběh války v Sýrii, dosáhnout změny režimu či se zbavit syrského prezidenta Bašára Asada. „Obávám se, že syrská válka bude svým strašným, nešťastným způsobem pokračovat dál,“ prohlásil.

Jednalo se podle něj o vyjádření faktu, že svět má dost opakovaného používání chemických zbraní. Britský ministr také ocenil silnou mezinárodní podporu, které se akci trojice zemí dostalo.

Od rána v Lucemburku jednají diplomaté členských zemí, kteří upravují připravené závěry ministerské schůzky. Šéfové diplomacií evropského bloku dnes dají jasně najevo, že hlavní odpovědnost za katastrofální situaci a utrpení Syřanů nese režim prezidenta Bašára Asada. Ministři by také měli co nejostřeji odsoudit útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, nemocnice a školy.

Mogheriniová také připomněla dárcovskou konferenci k Sýrii, která se v Bruselu za účasti desítek delegací uskuteční příští týden. Také ta bude podle ní příležitostí k novému nastartování politických rozhovorů o budoucnosti Sýrie. Unie svou podporu poválečné obnovy země podmiňuje věrohodnými a trvalými politickými změnami.

„Měli bychom dál tlačit na řešení prostřednictvím OSN,“ upozornil také nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Prvním krokem je podle něj příměří a možnost přístupu humanitárních pracovníků a pomoci.

„Přes napětí ve vztazích s Ruskem je třeba se o to snažit. Politické řešení je jediné možné,“ podotkl. Podobně se vyjádřil i lucemburský ministr Jean Asselborn. Německý ministr Heiko Maas považuje za důležité, že po sobotních útocích nenastala eskalace konfliktu. Zároveň se také vyslovil pro politické řešení syrské krize.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1