Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánsko na rozcestí. Co se stane, když dnes vyhlásí nezávislost?

Katalánský parlament bude jednat o vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Pro ni se 1. října v neústavním referendu vyslovilo 90 procent voličů. Madrid hrozí, že pokud Katalánci samostatnost deklarují, odebere regionu jeho autonomii. Jaké budou dopady případného kroku? A co Katalánsko riskuje?

Obviňování, demonstrace a marné volání po klidu. Tak vypadaly v Katalánsku dny po bouřlivém hlasování na začátku října. Katalánský parlament nyní stojí před složitou volbou. Pokud v souladu s výsledky referenda nezávislost vyhlásí, ještě eskaluje dosavadní napětí a popudí proti sobě centrální orgány v Madridu.

Možné ale je, že parlament udělá krok zpět. Agentura AP s odvoláním na nejmenovaný parlamentní zdroj napsala, že vedení orgánu vzalo na vědomí výsledek referenda, ale prozatím nehodlá tento výsledek postoupit k další proceduře.

Co se stane, pokud Katalánsko nezávislost vyhlásí?

Po právní stránce nemá vyhlášení nezávislosti žádnou váhu. Španělské zákony neumožňují jednotlivým autonomiím jednostranně vyhlásit samostatnost. Reálně ale může přinést další eskalaci napětí mezi Madridem a Barcelonou.

Přemýšlíte nad dovolenou v Katalánsku? Zde je sedm důvodů, proč tam zamířit>>>

„Španělský premiér Mariano Rajoy už pohrozil, že může dočasně zbavit katalánskou vládu jejích pravomocí. V praxi by to znamenalo, že by to, co nyní spravuje regionální vláda, budou nově spravovat centrální politici. V té napjaté situaci může dojít i k dalším demonstracím,“ komentuje pro INFO.CZ Traian Urban z Metropolitní univerzity v Praze.

Kdo má ve sporu silnější pozici?

Zatímco po referendu, které provázely násilnosti, se španělská vláda dostala pod tlak mezinárodního společenství, nyní nabírá opět půdu pod nohama. Dokazuje to, že ačkoli evropské země kritizovaly tvrdý zásah policie, osamostatnění Katalánska na základě neústavního referenda nepodporují.

„Katalánská vláda se nemá o co opřít. Nemá žádnou mezinárodní podporu. Evropská unie se staví proti snahám Katalánců a žádný stát se nechystá Katalánsko uznat,“ upozorňuje Urban.

Proti snahám osamostatnit se navíc v ulicích Barcelony demonstrovaly statisíce lidí. Nezávislost nepodpořila ani starostka města Ada Colauová. „Na základě výsledků referenda z 1. října nemůže být vyhlášena nezávislost. Žádám Rajoye a Carlese Puigdemonta (šéf katalánské vlády, pozn. red.), aby nepřijímali žádná další rozhodnutí, která by mohla podminovat prostor k dialogu. To bude ten nejodvážnější čin," vyzvala hlavní představitele znesvářených bloků.

Co Kataláncům přináší autonomie a mohou o ni skutečně přijít?

Katalánsko má autonomii od roku 1979. Zaručuje mu možnost zřídit si vlastní vládu a parlament. Může si rozhodovat například o otázkách školství, zdravotnictví, kultury. Katalánci mají také vlastní policii s názvem Mossos d´Esquadra. Katalánská vláda by ale chtěla také větší pravomoci ohledně financí. Stěžuje si, že z regionu do Španělska odteče více peněz než přiteče zpět.

Španělský premiér Rajoy řekl, že by vláda mohla autonomie zbavit. Článek 155 španělské ústavy umožňuje centrálnímu parlamentu zasahovat do chodu autonomního regionu. „Nevylučuji jakoukoli variantu v mezích zákona... V ideálním případě se obejdeme bez krajních řešení, ale to by se stav věcí musel změnit,“ pravil Rajoy.

Je však nepravděpodobné, že by Katalánsko přišlo o autonomii úplně. „Dočasně je to možné, ale v dlouhodobém hledisku nic takového nehrozí. Je dokonce možné, že se autonomie po jednáních mezi centrální a regionální vládou zvýší,“ domnívá se Urban.

Co Katalánci riskují?

Nejvíce asi riskují katalánští představitelé. Speciální madridský soud vyšetřující nepokoje před referendem už se nechal slyšet, že chystá obvinění ze vzpoury proti šéfovi katalánské policie Josepu Lluísi Traperovi. Za tu by mu hrozilo až 15 let vězení.

Tresty mohou hrozit také politikům. „Oni se pokusili o něco, co Madrid může chápat jako státní převrat. Dostali se do rozporu se zákony,“ objasňuje Urban.

Rizikem je také potenciálně nestabilní situace v regionu, který je částečně závislý na turismu. Pokud by spory přerostly v pouliční nepokoje, mohl by nastat také odliv turistů, což by negativně dopadlo na rozpočet oblasti.

Napětí už nyní odrazuje některé firmy, které jsou dalším významným zdrojem příjmů. „Čím je podnik menší, tím větší má v Katalánsku problémy. Přímo jsem telefonoval i dostal nepřímé informace od nezávislých podnikatelů, kteří se velmi obávají tlaku a demonstrací v ulicích,“ řekl konzervativnímu listu ABC prezident Španělské konfederace podnikatelských organizací (CEOE) Juan Rosell.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1