Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kissinger: Trump není žádný Putinův sluha. Když bude chtít, pomůžu mu.

Kissinger: Trump není žádný Putinův sluha. Když bude chtít, pomůžu mu.

Bývalý šéf americké diplomacie a tvůrce americké zahraniční politiky v posledních desetiletích v rozhovoru pro magazín The Atlantic dává nové zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi šanci, že dokáže změnit svět k lepšímu. 

V americké politice zřejmě neexistuje muž, který by měl v posledních desetiletích větší vliv na zahraniční politiku než Henry Kissinger. Magazín The Atlantic třiadevadesátiletého autora mnoha knih, které ovlivnily politiky na celém světě, vyzpovídal, aby zjistil jeho názor na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.

Překvapil vás výsledek voleb?

Myslel jsem si, že vyhraje Hillary.

Co to znamená pro roli Ameriky ve světě?

Mohlo by nám to umožnit nastolit soudržnost mezi naší zahraniční politikou a situací u nás doma. Evidentně existuje rozdíl mezi tím, jak zahraniční politiku Spojených států vnímá veřejnost a jak jí vnímají elity. Nový prezident má možnost obě skupiny usmířit. Ale je to jenom možnost, zbytek bude už záležet jenom na něm.

Máte lepší pocit z jeho kompetence nebo z jeho vážnosti?

O této otázce bychom se měli přestat bavit. Je to zvolený prezident. Musíme mu dát příležitost, aby rozvinul svojí filozofii.

Henry Kissinger
Kissinger se narodil v roce 1923 v německém Fürthu. Dvakrát se stal ministrem zahraničí USA, poprvé během prezidenta Richarda Nixona a podruhé po Nixonově rezignaci v kabinetu Geralda Forda. V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu míru. Po odchodu z vlády dále radil mnoha americkým prezidentům a je členem mnoha vlivných organizací. Napsal několik knih, z nichž některé jsou považovány za povinnou literaturu při studiu mezinárodních vtahů.

Pomůžete mu?

Nebudu se ho doprošovat, což jsem nedělal u žádného z předchozích prezidentů. Pokud mě bude chtít vidět, tak za ním půjdu.

Jaké jsou vaše největší obavy ohledně globální stability, které vychází z uplynulých voleb?

Že zahraniční země budou šokovány. Rád bych, aby existovala možnost zahájení nových dialogů. Pokud Trump řekne americkému lidu, „toto je moje filozofie zahraniční politiky,“ přičemž některé jeho názory se s našimi původními názory neshodují, ale mají stejné cíle. Kontinuita může být zachována.

Jak bude reagovat Čína?

Jsem silně přesvědčený, že Čína bude studovat jednotlivé možnosti. Stejná bude i reakce Ruska.

Myslíte si, že Trump je Putinův obránce?

Nemyslím. Myslím, že zvolil určitou rétoriku, protože Putin o něm řekl pár dobrých slov, samozřejmě takticky, a on vycítil, že na to musí nějak reagovat.

Nemyslíte si tedy, že jejich vztah už byl v minulosti nějak předpřipraven?

Nemyslím.

Takže v krátkodobém pohledu neexistuje šance, že Rusko této výhody využije?

Je mnohem pravděpodobnější, že Putin bude vyčkávat, jak se situace vyvine. Rusko a Spojené státy se střetávají v celé řadě oblastí, v nichž ani jedna strana není schopna kontrolovat situaci. Jde zejména o Ukrajinu a Sýrii. Je klidně možné, že někteří účastníci těchto konfliktů se mohou cítit nyní volnější, aby podnikli některé akce. Putin bude čekat, aby zjistil jaké má možnosti.

Tudíž existuje určitá možnost větší nestability.

Spíš bych to řekl obecně. Myslím, že žádná světová zahraniční politika se teď zhruba šest až devět měsíců nekonala, protože čekala na výsledek voleb. Jenom pozorovali naší domácí revoluci a nyní jí budou nějaký čas studovat, přestože si události v některou chvíli vyžádají řešení. Jedinou výjimkou jsou nevládní organizace. Mohou vyprovokovat reakci ze strany Američanů, aby poškodili naší globální pozici.

Je nyní hrozba od islámského státu nyní vážnější?

Nevládní organizace se mohou domnívat, že Trump zareaguje na teroristický útok tak, že to bude vyhovovat jejich cílům.

Jak bude reagovat Írán?

Írán pravděpodobně dospěje ke správnému závěru, že jaderná dohoda je nyní křehčí, než byla. Oni budou rovněž daleko rozhodnější, navzdory mezinárodnímu tlaku, a přestože budou také studovat Trumpa. Nikdo o Trumpově politice mnoho neví, takže jí nyní budou nějaký čas zkoumat. Lepší výraz je „horečně studovat“.

Proč myslíte, že Trump vyhrál?

Celý fenomén je do značné míry výsledkem reakce střední části Spojených států na výpady proti jejich hodnotám, které vedla intelektuální a akademická obec. Existují i jiné důvody, ale tento je nejdůležitější.

Jak byste doporučil Trumpovi, aby se prezentoval před světem?

Zaprvé musí ukázat, že zvládá všechny výzvy. Zadruhé musí ukázat, že reaguje na vývoj ve světě. Prezident má určuje směr a to je věc, před níž neutečete. Čeho se snažíme dosáhnout? Čemu se snažíme zabránit? Proč? Aby na tyto otázky zvládl odpovědět, musí nejen analyzovat, ale i reagovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1