Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

KLDR má nejvíce moderních otroků v poměru k počtu obyvatel, většina z nich pracuje pro stát

KLDR má nejvíce moderních otroků v poměru k počtu obyvatel, většina z nich pracuje pro stát

Severní Korea má nejvíce moderních otroků na počet obyvatel, nucená práce se v této zemi týká více než 104 lidí na 1000 obyvatel. Vyplývá to z nejnovější zprávy londýnské nadace Walk Free Foundation (WFF). Nejvíce moderních otroků na počet obyvatel má vedle KLDR Eritrea, Burundi, Středoafrická republika a Afghánistán.

Moderní otroctví definuje WFF jako situaci, v níž jsou lidé nuceni pracovat proti své vůli nebo pod hrozbou násilí, ale i jako stav, do nějž se dostali kvůli pašování lidí, vynucenému sňatku či sexuálnímu využívání pro komerční účely.

WFF a Mezinárodní organizace práce (MOP) už loni odhadly, že v roce 2016 žilo ve světě v moderním otroctví 40,3 milionu lidí, z čehož více než 70 procent byly ženy. V letošní zprávě se WFF podrobně zaměřila na jednotlivé země a díky nové metodice zaznamenala v některých z nich vyšší počet obětí moderního otroctví, než se původně předpokládalo.

Počet moderních otroků se v důsledku toho zvýšil v rozvinutých západních zemích, jako jsou například Spojené státy, Británie, Francie či Nizozemsko. Naproti tomu v Indii, která v této problematice dlouhodobě v absolutních číslech drží prvenství, počet obětí moderního otroctví klesl z předpokládaných 18 milionů na zhruba osm milionů.

V České republice podle zprávy WFF z roku 2016 bylo asi 42.600 moderních otroků, podle letošní zprávy jich je kolem 31.000.

V Severní Koreji žije v moderním otroctví celkem 2,6 milionu lidí a většina z nich pracuje pro stát, uvádí zpráva WFF. Podle svědectví 50 přeběhlíků z KLDR se tato praxe týká žen, mužů i dětí. Dětská práce v rámci komunální činnosti se nazývá mobilizace a je nedílnou součástí severokorejské společnosti.

Děti už od základní školy musejí manuálně pracovat někdy i dva měsíce v kuse; pomáhají například na farmách. Peníze za odvedenou práci za každého školáka pak dostane škola. Studentům, kteří se na projektu podílet odmítnou, hrozí tresty i vyloučení ze školy.

Takzvaná mobilizace následně plynule přechází do dospělého života Severokorejců. Těm, kdo nucenou práci vykonávat odmítnou, hrozí snížení potravinových přídělů nebo i deportace do pracovních táborů.

V KLDR přitom hraje roli sociální postavení. Člověk, jehož předkové jsou spojováni s podvratnou činností, vykonávají zpravidla nebezpečné a špinavé či ponižující práce. Ve špatných podmínkách ale pracují například i učitelé, kteří plat nedostávají. Výzkum dále zjistil, že někteří vykořisťovaní pracovníci dokonce platí za to, aby mohli pracovat a vyhnuli se vazbě.

„Abyste neskončili v pracovním táboře, musíte mít číslo přidělené k pracovní pozici. Ale abyste měli číslo, musíte za něj zaplatit. To znamená, že technicky jste zaměstnaní, ale neznamená to, že za to dostanete zaplaceno,“ sdělila britskému listu The Daily Telegraph šéfka výzkumu Fiona Davidová.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232