Konec doby automobilové? Začíná velká rakouská dopravní revoluce | info.cz

Články odjinud

Konec doby automobilové? Začíná velká rakouská dopravní revoluce

Nová vládní koalice Zelených a lidovců v Rakousku pracuje na zavedení jednotné celoroční jízdenky na veškerou veřejnou dopravu v celém Rakousku. Přelomový projekt, jehož cílem je omezení automobilismu, se může stát návodem i pro jiné země. Už dnes se ale podle odborníků dají při jeho zavádění očekávat velké komplikace.

Když se na začátku roku dohodli vůbec poprvé v historii Rakouska na společném vládnutí lidovci (ÖVP) a Zelení (Grünen), celá Evropa se začala ptát, jaký dopad bude mít tohle „ozelenění“ rakouského kabinetu nejen na rakouskou, ale i na evropskou politiku. Budou se Rakušané ještě urputněji snažit o konec jaderné energetiky v EU? Začnou znovu blokády hranic kvůli Temelínu?

Nakonec se možná překvapivě ukazuje, že  tím hlavním, co prověří skutečné „ozelenění“ rakouské politiky, nebude prozatím ani tak energetika jako doprava. Kabinet si totiž jako stěžejní bod svého vládního programu stanovil takzvaný „klimatiket 1:2:3“, což přes krkolomný název znamená zavedení jakési levné a všem dostupné celoroční jízdenky na veřejnou dopravu v zemi.

Jestli se vládě podaří splnit svůj slib z vládního prohlášení dovést do konce, měl by mít každý Rakušan možnost cestovat po celé zemi všemi hromadnými prostředky za tři eura (76 korun) na den. Taková by totiž měla být v přepočtu na denní tarif cena celoroční průkazky, opravňující jejího držitele k cestám veškerou pozemní veřejnou dopravou od vlaků, dálkových autobusů až po metro a tramvaje. A bude přitom jedno, zda se rozhodne cestovat z Vídně do Salcburku nebo jen po městě. Za rok zaplatí celkem 1095 euro (28 000 korun) a může využívat praktiky jakýkoliv hromadný dopravní prostředek v celé zemi.

Protože Rakušané si v průměru vydělají měsíčně 2400 euro hrubého (ze zákona ale mají nárok na 14 platů v roce) , celoroční jízdenka na veškerou veřejnou dopravu v zemi by je jim ukrojila asi 45 % jedné měsíční mzdy. Pokud bychom to přepočetli na české poměry, Češi s dnešním průměrným měsíčním platem 32 466 korun by při stejném poměru zaplatili za roční celostátní jízdenku po rakouském vzoru 14 600 korun.

Komu by se to zdálo hodně, měl by se podívat na ceny již dnes nabízených permanentek. České dráhy například nabízejí roční neomezené cestování ve druhé třídě svých vlaků za 19 990 korun, pražský Dopravní podnik pak prodává celoroční permanentku na městkou dopravu za 3650 korun. Cesty meziměstskými autobusy nebo vlaky jiných dopravců než ČD si pak každý musí platit ještě zvlášť. I v Česku by tedy zavedení rakouské celonárodní jízdenky znamenalo, že každý její držitel by zaplatil v hrubém přepočtu minimálně o polovinu méně než kolik činí dnešní nejlevnější nabídka pro neomezené cestování veřejnou dopravou.

Místo aut vlaky

Pomohlo by to ale k tomu, že tisíce Čechů přestanou jezdit auty a s jednoduchým dokladem v kapse budou přesedat z jednoho veřejného dopravného prostředku do druhého? Právě takovou představu totiž má rakouská vláda. Od celostátní zlevněné jízdenky si slibuje výrazný odklon od automobilismu a tedy i úsporu škodlivých emisí z dopravy. Proto lidem pro větší výběr hodlá nabídnout nejen celoroční národní jízdenku za 3 eura na den, ale také její „zemské“ napodobeniny. Za neomezené cestování v rámci jedné spolkové země by lidé platili 1 euro (25,3 koruny) denně, což už ostatně v některých zemích, například v Salcbursku, mohou platit už dnes.  Při využívá veřejné dopravní sítě v rámci dvou zemí by to byla 2 eura.

O jak významnou úsporu nákladů pro pravidelné a časté cestující by se jednalo, svědčí fakt, že dnes nabízejí jen rakouské dráhy (ÖBB) neomezené roční jízdné druhou třídou svých vlaků za 1944 EURO, tedy 5,3 euro na den. Týká se to ale pouze vlakové dopravy státního přepravce, ničeho jiného. Deník OÖ Nachrichten na základně dostupných nabídek dopravců spočítal, že kdyby si měl dnes člověk v Rakousku zaplatit právo neomezeně cestovat ve všech spolkových zemí všemi dostupnými prostředky veřejné dopravy, stálo by ho to ročně nejméně 8476 euro (215 000 korun). Navrhovaná jednotná jízdenka by mu tedy dala stejnou možnost za osmkrát menší částku.

Právě fakt, že vládní plán jednotné jízdenky zahrnuje úplně všechny veřejné dopravní prostředky, včetně soukromých dopravců, znamená podle odborníků obrovskou logistickou výzvu s nejistým výsledkem. Jízdenka by měla sjednotit pod „jednu střechu“ až stovky různých dopravních tarifů, kombinací a slev, a to tak, aby spokojení byli dopravci i jejich zákazníci. Vláda tvrdí, že to dokáže.

Ministryně dopravy za Zelené Leonore Gewesslerová vytvořila speciální odbornou komisi, která má nejpozději do šesti měsíců doladit detaily projektu a ve spolupráci s dopravci i regionálními politiky navrhnout jeho definitivní podobu. Už dnes je ale jisté, že i kdyby se vládě podařilo tento prvořadý záměr z vládního prohlášení dotáhnout do konce, vyjde takzvaná „klimajízdenka“ státní rozpočet řádově na stovky milionů eur ročně.

V Lucembursku se jezdí zadarmo

Vedení jednotlivých spolkových zemí se totiž netají tím, že to, co vláda rozhodla, by měla také zafinancovat. „Náklady na klimajízdenku odhaduji jen v Horních Rakousích na 15 až 20 milionů euro (půl miliardy korun) za rok,“ řekl listu Oberösterreichische Nachrichten hornorakouský radní pro dopravu Günther Steinkeller. Vzhledem k tomu, že Rakousko má včetně Vídně celkem devět spolkových zemí, mohlo by se jednat jen aritmetickým přepočtem o dodatečné náklady až 180 milionů EURO (4,6 miliardy korun).

Rakouská vláda ale tvrdí, že pokud její opatření skutečně povede k omezení automobilismu a většímu využívání ekologičtější veřejné dopravy, investice se Rakousku bohatě vrátí. Kabinet se ve vládním prohlášení zavázal k tomu, že prosadí takovou energetickou a dopravní politiku, aby mohlo být už do roku 2040 Rakousko takzvaně klimaticky neutrální, tedy vypouštělo do ovzduší jen tolik emisí skleníkových plynů kolik jich zároveň spotřebuje.

I když může vládní plán „klimajízdenky“ vypadat jako ústupek lidovců radikalismu Zelených, opak je pravdou. O zavedení podobné možnosti uvažovaly ve snaze omezit přebujelý automobilismus v Rakousku takřka všechny minulé vlády za posledních deset let. Ve vládním programu měla tuto možnost i velká koalice lidovců a sociálních demokratů v roce 2009, nakonec ale plán ztroskotal právě na složitosti jeho realizace.

Určitým vzorem pro rakouský plán mělo být i sousední Švýcarsko, které sice nemá jednotnou jízdenku na veškerou veřejnou dopravu, ale místní vláda alespoň dokázala přesvědčit obyvatele o výhodách celoroční jízdenky na vlak. Ta stojí ve Švýcarsku 3860 švýcarských franků (91 000 korun) a z 8,5 milionu Švýcarů, včetně nemluvňat, si jí pravidelně kupuje 500 000 lidí. Částka za celoroční vlakovou jízdenku je sice z českého pohledu extrémně vysoká, představuje ale 54 % průměrného hrubého platu v zemi.

Naproti tomu lidé v Lucembursku mohou od března letošního roku cestovat veřejnou dopravou úplně zdarma. Ve snaze snížit objem automobilové dopravy na silnicích a zejména uvnitř hlavního města Lucemburk nestojí cesta autobusem, vlakem nebo tramvají obyvatele země vůbec nic. Platí pouze ti, kteří chtějí cestovat první třídou. I když se Lucembursko stalo první zemí v Evropě s bezplatnou veřejnou dopravou, o podobném opatření či alespoň maximálním zlevnění jízdného uvažují politici i v řadě dalších zemí. Z hlavních měst má například veřejnou dopravu zdarma pro místní obyvatele estonský Tallin.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud