Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec regulace splachování a houpaček. Brusel zasahoval, kde neměl, přiznal šéf komise Juncker

Konec regulace splachování a houpaček. Brusel zasahoval, kde neměl, přiznal šéf komise Juncker

Už žádná regulace vody na toaletách a správné výšky dětských houpaček. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přiznává, že Brusel dlouho řešil nesmysly, a chce to změnit. V exkluzivním rozhovoru pro Blesk popsal, čím chce přesvědčit tradičně euroskeptické Čechy o smyslu EU. „Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50,“ říká Juncker, který v pátek přijede do Prahy na bezpečnostní konferenci.

Jakým směrem by se měla EU ubírat v nejbližších 10 až 20 letech?

Je čas o tom teď rozhodnout. Letos v březnu jsem představil bílou knihu o budoucnosti Evropy. Je v ní nastíněno pět scénářů, jak by Evropa mohla vypadat v roce 2025 v závislosti na rozhodnutích, která dnes přijmeme. Tyto scénáře sahají od možnosti, že by se Unie soustředila jen na jednotný trh, což je něco, co bych nikdy nemohl podpořit, až po možnost, že by EU těsněji spolupracovala na všech frontách.

Pokud jde o mnou preferovaný scénář, ten představím až v září ve svém projevu o stavu Unie. Máme tak dost času na skutečnou debatu po celé Evropě, v níž se každý může k budoucnosti Unie vyjádřit.

Nejen vysocí čeští politici si stěžují na bruselskou přeregulovanost. Lidé mají pocit, že úředníci EU řeší nepodstatné věci a zapomínají na to důležité.

Někteří lidé jsou toho názoru, že EU dělá stále příliš, ostatní se domnívají, že neděláme dost. Jeden příklad za všechny: začátkem letošního roku jsem byl na Maltě diskutovat s občany, když se mě jeden pán zeptal, proč Komise nezavedla evropský den dědečků! Musel jsem mu vysvětlit, že Evropa není odpovědná za propagaci prarodičů. Od toho tu nejsme.

Je pravda, že v minulosti dělala EU příliš mnoho a zasahovala do věcí, do kterých nemusela. Proto jsem i při svém nástupu do funkce slíbil, že Evropská komise bude dělat pouze a jedině to, co je nutné, a nebude se plést do věcí, s nimiž si lépe poradí členské země a regiony.

Jak se to daří v praxi?

Tento slib plníme. Iniciativ, s nimiž každoročně přicházíme, je oproti dřívějšku o 80 procent méně. Stáhli jsme přes 100 předpisů a zrušili jich skoro 50. Přestali jsme vydávat normy o splachování na záchodech nebo o výšce dětských houpaček. O tom Evropa opravdu není.

Čechy trápí, že Brusel dostatečně neřeší třeba bezpečnost nebo nezaměstnanost. Kdy můžeme čekat zlepšení v těchto oblastech?

Právě nový přístup, o kterém hovořím, nám dává víc času i zdrojů na to, abychom se soustředili na věci, které jsou opravdu důležité. Patří k nim hlavně bezpečnost, řízení migrace a zaměstnanost.

Do životů mnoha Evropanů po celé Unii přináší tento přístup už pozitivní změny. Vzniklo zde zatím na 6,6 milionu nových pracovních míst a pracuje 232 milionů Evropanů, což je víc než kdykoli předtím. Ekonomiky všech členských zemí rostou a výhled do budoucna se zlepšuje. Tomuto vývoji napomáhá investiční plán pro Evropu, který podporuje vznik infrastruktury a pracovních příležitostí. Do dnešního dne podpořil vznik zhruba 200 tisíc pracovních míst.

Pokračujte ve čtení rozhovoru na Blesk.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1