Konec výjimky. EU chce uprchlíky ve velkém posílat zpátky do Řecka | info.cz

Články odjinud

Konec výjimky. EU chce uprchlíky ve velkém posílat zpátky do Řecka

Evropské země by měly už od března posílat migranty zpátky do Řecka. Tak zní aktuální návrh Evropské komise. Skončila by tak šest let trvající výjimka, kterou měla jihoevropská země z takzvaných dublinských pravidel. Podle odborníků může být za tímto krokem především snaha EU zatlačit na Řecko v posílání uprchlíků zpět do Turecka. A zároveň signál severoevropským zemím, že se nemusí bát o své hranice.

Sedmnáctistránkový návrh Evropské komise uvádí, že „je doporučeno, aby byl transfer žadatelů o azyl do Řecka obnoven“, cituje materiál server Politico. Krok je součástí širší snahy zatlačit na Řecko, aby plnilo svůj podíl na kontrole migrace do Evropy.

Co Evropská komise navrhuje?
Od poloviny března 2017 by členské státy EU měly mít možnost postupně a za určitých podmínek vracet zpět migranty, kteří do nich přišli z Řecka. Migranta bude možné navrátit až poté, co se Atény zaručí, že jsou schopny jej přijmout za důstojných podmínek a v souladu s právem EU. Aby Řecko nebylo vystaveno další zátěži, návraty se budou týkat pouze těch, co do Řecka přijedou a budou dál cestovat po 15. březnu 2017. Návraty se nebudou týkat dětí.

Tlak na Řecko, aby se tamní situce zlepšila, je podle odborníků se zkušenostmi z místa správný. „Na druhou stranu se mi zdá naprosto nereálné, že by západní Evropa chtěla do Řecka v rámci Dublinu posílat další migranty. V Řecku je v současné době asi 60 tisíc uprchlíků, neoficiálně až 90 tisíc. V případě, že tam budou posílány další tisíce lidí, nevidím žádné zlepšení situace. V rámci přesídlení by mělo podle návrhu EU z Řecka odcestovat zhruba dva tisíce lidí. To je ale velmi malé číslo," popsal situaci pro INFO.CZ analytik spolku Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák.

MigraceMigraceautor: Info.cz

Co to jsou Dublinská pravidla?
Dublinská pravidla platí už od počátku 90. let a jejich hlavní princip spočívá v tom, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země EU, do níž uprchlík vstoupil jako první.
Řecku se kontrola migrace dlouhodobě příliš nedaří. Důvodem je i jeho poloha, členité pobřeží a množství ostrovů. Většina běženců přicházela až do uzavření smlouvy mezi EU a Tureckem do Evropy právě přes Řecko. Už v roce 2011 proto země získala výjimku z takzvaných dublinských pravidel. Nebyla totiž schopná zaručit takové zacházení s migranty, které by bylo v souladu s dodržováním lidských práv. 

Jenže podle zkušeností z místa nic nenasvědčuje tomu, že by se podmínky výrazněji změnily. A to i přesto, že do země v posledních letech šla finanční pomoc. „Podle informací, které máme k dispozici, už do Řecka putovalo kolem 200 milionů eur, které byly určené na pomoc uprchlíkům. Podle neziskových organizací, které v zemi působí, se podařilo dohledat využití jen u dvaceti procent z nich. „Nikdo moc neví, na co se použily. A tím nechci naznačovat, že by to byla korupce. EU se navíc zavázala k tomu, že do Řecka pošle několik tisíc úředníků, aby pomohli s žádostmi. Ale na podzim jich tam přijelo jen zhruba pět set,“ vysvětlil Petrilák.

Národnost migrantů přicházejících přes Středozemní mořeNárodnost migrantů přicházejících přes Středozemní mořeautor: Info.cz

Jednoduchá situace není ani kolem navracení uprchlíků do Turecka, na něž tlačí ostatní země EU. V Řecku probíhají stovky správních řízení, kdy se žadatelé o azyl odvolávají proti navrácení. „A soudy dochází k rozhodnutí, že Turecko pro ně není bezpečná země a nemohou tam být vráceni. Navíc by do Turecka měli být vráceni jen lidé, kteří přišli do Řecka až po podpisu březnové dohody. Z těch 60 tisíc jich je zase jen kolem dvaceti procent," popsal Petrilák. Současný návrh Evropské komise tak působí především jako politický krok, v rámci něhož chce Brusel zvýšit tlak na Řecko a ukázat aktivitu. A to třeba i s výhledem na blížící se volby v několika evropských zemích.

Kolik uprchlíků z Řecka a Itálie si přerozdělily země EU?
V rámci dvouletého programu si členské státy mají mezi sebe podle daného klíče přerozdělit celkem 160 tisíc žadatelů o azyl. Zatím se to povedlo pouze v 8162 případech. Podle posledních čísel Evropské komise si členské státy mezi sebe v listopadu přerozdělily 1406 žadatelů. Od 8. listopadu do začátku tohoto týdne se ale do Řecka nově dostalo 1883 migrantů a do Itálie, kde je situace nejkritičtější, dokonce 9393 osob. Možnost být zařazen do programu přesunu do jiné země nemá podle domluvených pravidel každý migrant - týká se to jen žadatelů o azyl ze Sýrie, Eritreje a Iráku. ČR „kvóty“ dlouhodobě odmítá. Ze zmíněných 8612 uprchlíků země převzala 12 lidí z Řecka. Rakousko, Maďarsko a Polsko nepřijaly ani jednoho. Evropská komise počítá také s plánem pro osoby, které mají skutečný nárok na azyl. Z celkového počtu v červenci 2015 schválených 22.504 míst bylo už do EU přesídleno 13.887 lidí. Za poslední měsíc to bylo přes 2000 osob, zejména z táborů v Turecku, Jordánsku a Libanonu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud