Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konflikt s KLDR by zdevastoval ekonomiky po celém světě. Trhy na napětí reagují už teď

Spojené státy a KLDR snad nikdy nebyly tak blízko reálnému konfliktu. Kim Čong-un údajně sonduje možnosti útoku na americký ostrov Guam a Donald Trump zemi hrozí ohnivou odvetou. To vše ve světle hrozivého výročí – 72 let od jaderných útoků na Hirošimu a Nagasaki. Případný ostrý vojenský střet jaderných velmocí by byl pravděpodobně katastrofický. Pokud připustíme, že by neskončil jadernou pohromou, je tady ještě jeden zásadní aspekt – dopad na světové ekonomiky, které reagují už na současné napětí.

„Severní Korea se setká s naší ohnivou zlobou, kterou svět nikdy předtím neviděl,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. Z KLDR pro změnu zazněly nesmyslné úvahy o útoku na americký tichomořský ostrov Guam. Podobné výhrůžky si obě země v různé míře vyměňují dlouhodobě, přesto ale pomalu překračují další a další limity.

Vzájemné provokace nezvyšuje jen napětí a obavy z náhlého jaderného konfliktu, který by mohl mít katastrofické následky. Na napjatou situaci podle Bloombergu začaly reagovat už i trhy. Index Stoxx Europe 600 v první reakci klesl o procento, což je nejrazantnější pokles za poslední dny, a index S&P 500 se snížil o 0,3 procenta, tedy nejvíce za posledních pět týdnů. A odborníci varují, že úměrně k další eskalaci napětí budou přibývat i ekonomické následky a nejistota.

Podle odhadu společnosti Capital Economics by konflikt neohrozil pouze zúčastněné země, ale komplexní světovou prosperitu. Odhad vychází z předpokladů, které jsou založené na příkladu jiných zemí a následků konfliktů, kterých se účastnily. „Zkušenosti z minulých válek nám ukazují, jak velký vliv mají konflikty na ekonomiku. Boje v Sýrii vedly k 60procentnímu propadu hrubého domácího produktu (HDP) země,“ vysvětlují autoři predikce Gareth Leather a Krystal Tan. Nejvíce od druhé světové války konflikty ovlivnily Jižní Koreu, jejíž HDP pokleslo v padesátých letech kvůli korejské válce o 80 procent.

Soul by byl v první linii i tentokrát. Lze předpokládat, že jakékoli poměřování sil mezi USA a KLDR by se odehrávalo právě v oblasti Korejského poloostrova, který by to celý pocítil.

Prognostici upozorňují, že budoucí konflikt by přímo ovlivnil zřejmě i ekonomiku nedalekého Japonska. Zhoršení situace v těchto oblastech by se pak odrazilo i na světové ekonomice. Jižní Korea je – jak připomíná Bussiness Insider – největším producentem displejů z tekutých krystalů a druhým největším výrobcem polovodičů. Sídlí tu také tři největší výrobci lodí. Moderní globálně provázaný svět je na její produkci závislý.

„Pokud bude jihokorejská výroba těžce zasažena probíhající blízkou válkou, pocítí nedostatek celý svět. A bude trvat, než se situace urovná. Vybudovat továrnu na polovodiče trvá asi dva roky,“ uvádějí ve zprávě ekonomové.

Ani Spojené státy by ale nevyšly z války bez následků. Američané na vedení válek obvykle vynakládají finance v hodnotě 4 – 5 procent HDP, jak ukazují zkušenosti s Korejskou válkou a invazí do Iráku. Jakákoli válka je enormní zátěží pro státní kasu. Další výdaje by tak mohly jen prohloubit státní dluh.

Experti jsou přesvědčení, že jakkoli můžou hrozby z jedné nebo druhé strany znít závažně, konflikt teď nenastane. Obě velmoci jsou si vědomy, že jejich jaderné zbraně mají největší sílu neodpálené – jako prostředek nátlaku s odstrašujícím potenciálem. Jadernou katastrofu si nikdo nepřeje a totalitní vládce Severní Koreje není výjimkou, protože dobře ví, že v případě ostrého střetu by měl minimální šance. Zároveň se nehodlá vzdát odsuzovaných jaderných zkoušek, které jeho zemi ženou do stále větší izolace. Jsou pro něj tím jediným, co mu na mezinárodní scéně zařizuje pozornost.

Zatímco napětí stoupá, situaci se snaží zklidnit americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Možná s vědomím, že i pouhá nejistota může mít na trzích katastrofální následky, ujišťuje, že „Američané mohou v klidu spát a nemusí se obávat rétoriky posledních dnů. Prezident Trump považoval za potřebné vyslat silné prohlášení směrem ke KLDR“.

V reakci na vyhrocenou situaci chtěl Trump zřejmě dokázat, že Spojené státy za Severní Koreou nijak nezaostávají. „Mým prvním prezidentským příkazem bylo modernizovat náš nukleární arzenál. Je nyní silnější a mnohem účinnější, než kdy dřív… přesto doufám, že tuto sílu nikdy nebudeme muset použít, ale nikdy se nestane, že bychom nebyli nejsilnějším národem světa,“ uvedl. Mnozí politici jeho zbrklost kritizují, a to dokonce ti z jeho vlastní strany

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744