Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konzervativní, nebo liberální? V USA se schyluje k bitvě, která určí podobu USA na desetiletí

Konzervativní, nebo liberální? V USA se schyluje k bitvě, která určí podobu USA na desetiletí

Odchod jednaosmdesátiletého soudce amerického Nejvyššího soudu Anthony Kennedyho do důchodu je mnohem důležitější zpráva, než se na opačném břehu Atlantiku může na první pohled zdát. Právě umírněný konzervativec Kennedy byl totiž v devítičlenném Nejvyšším soudu často pověstným jazýčkem na vahách, rozhodujícím hlasem v mnoha kontroverzních případech, které končily hlasováním 5:4. Prezident Donald Trump nyní vybírá jeho nástupce, který by byl při prosazování republikánských ideálů mnohem důraznější. Demokraté bijí na poplach: Pokud nyní selžeme, trumpismus tu s námi bude dalších čtyřicet let.

Sázky jsou vysoké. „Nenechte se mýlit!“ apeluje Nancy Pelosiová, šéfka Demokratů v americkém Kongresu. „Republikáni nyní mají možnost vygumovat výdobytky poslední generace v oblasti práv žen, práv pro LGBT komunitu, ochrany zaměstnanců či zdravotní péče.“

Politička nemluví do větru. Americký Nejvyšší soud je strážce ústavnosti, může tak rušit neústavní zákony či akty státní moci. Jeho devět soudců jmenuje prezident, potvrzuje je stočlenný Senát, kde mají nyní Republikáni většinu 51 křesel.

Odchodem soudce Kennedyho, který se po třiceti letech v nejvyšší soudní instituci USA chce více věnovat rodině, znamená, že síly jsou vyrovnané: Čtyři soudci jsou konzervativní, čtyři liberální. Nový soudce proto svým hlasem bude často jazýčkem na vahách.

Právě o to, kdo se role devátého soudce ujme, se ve Spojených státech strhnul lítý boj. Donald Trump má k dispozici seznam 25 konzervativních kandidátů, z nichž chce příštího soudce Nejvyššího soudu vybrat, Demokraté a liberálové mezitím mobilizují prostředky, které mají k dispozici. Nezisková organizace napojená na Demokraty Demand Justice nyní již spustila on-line reklamní kampaň, kterou cílí některé z 25 možných kandidátů. Část této kampaně míří například na soudce Bretta Kavanaugha kvůli tomu, že kdysi prohlásil, že „prezident by měl mít možnost sám si vybrat, zda a kdy bude vyšetřován.“ Organizace očekává, že celkem za reklamní sdělení v souvislosti s výběrem devátého soudce utratí přes milion dolarů.

„Čeká nás boj o desítky let důležitých precedentů,“ tvrdí Brian Fallon, ředitel Demand Justice. „Pokud v tomto boji prohrajeme, trumpismus zde může být dalších 40 let,“ dodává. Kariéra soudců Nejvyššího soudu totiž tradičně končí buď jejich rezignací či odchodem do důchodu. „Musíme pracovat a utratit peníze na to, abychom dostatečně komunikovali důsledky toho, co by majorita konzervativních soudců v poměru 5:4 mohla znamenat,“ řekl Fallon.

V sázce by mohla být například budoucnost interrupcí. Jak liberálové, tak konzervativci se totiž shodují, že s novým Trumpovým soudcem Nejvyšší soud zpřísní pravidla pro možnost potratů v USA, případně toto právo, ustavené kontroverzním precedentem Roeová vs. Wade z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, který fakticky vyústil v povolení interrupcí na území USA, opustí úplně.

Podle aktivistky a prezidentky společnosti Naral Pro-Choice America Ilyse Hoguové jsou nyní „ústavní práva žen na legální interrupci v akutním, naléhavém nebezpečí.“

Stratégové Demokratů nyní sázejí na to, že by se jim mohlo podařit zopakovat scénář z roku 1987. Tehdy totiž tepali do jmenování konzervativního soudce Roberta Brooka tak dlouho, až se prezident Ronald Reagan musel smířit se jmenováním názorově mnohem umírněnějšího kandidáta – právě Anthonyho Kennedyho.

Nadějí je i možnost, že ne všichni členové Konzervativců v Senátu by hlasovali pro příliš vyhraněnu figuru. Nominant, který by se předem nedistancoval od snah o zakázání interrupce, by tak mohl narazit kromě 49 demokratických senátorů i u konzervativních senátorek za Maine a Aljašku Susan Collinsové a Lisy Murkowské. A prostá většina na zablokování soudce stačí. 

Soudce Kennedy byl v posledních třiceti letech vždy tím pomyslným jazýčkem na vahách, který zachování možnosti žen podstupovat interrupci bránil. Většina Ameriky doufá, že stejný přístup bude mít i příští soudce Nejvyššího soudu.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744