Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kříže na každém úřadě? Bavorsko rozdělila kontroverzní vyhláška, proti je i církev

Kříže na každém úřadě? Bavorsko rozdělila kontroverzní vyhláška, proti je i církev

V německém Bavorsku tento týden vstoupil v platnost kontroverzní vyhláška, podle kterého musejí vybrané státní instituce do svých vstupních hal umístit křesťanské kříže. Podle bavorského premiéra Markuse Södera to má přispět k uvědomění si národní identity a kulturního charakteru spolkové země. Většina obyvatel je však jasně proti. 

Vstupní haly bavorských zemských a obecních úřadů či policejních stanic se od pátku již neobejdou bez křesťanských křížů. Ty tam musejí nově být viditelně vyvěšené a odkazovat všechny příchozí k národní identitě a kulturnímu charakteru regionu. „Nařízení vstoupilo v platnost a bereme jej velmi vážně,“ tvrdí pro magazín Deutsche Welle Martin Scholtsik, mluvčí bavorského ministerstva vnitra.

Nařízení vzešlo od bavorského konzervativní vlády premiéra Markuse Södera (CSU, Křesťansko-sociální unie), u veřejnosti se setkalo spíše s nepochopením. Podle dubnového průzkumu pro deník Bild vyvěšení kříže na úřadech odmítá 64 procent Bavorů.

Vyvěšování křížů kritizoval i německý kardinál Reinhard Marx, podle něhož se jedná o „vyvlastnění kříže ve jménu státu.“ Krok podle něj přinese jen rozdělení veřejnosti, zbytečné nepokoje a animozity.

Podle původních plánů měly být symboly křesťanství vyvěšeny i ve školách, divadlech či muzeích. Politici nicméně v těchto případech ustoupili tlaku veřejnosti a umístění křížů tam pouze doporučují. Na úřadech a policejních stanicích jsou kříže mandatorní, byť Scholtsik neupřesnil, jaké sankce za neuposlechnutí nařízení úřadům případně hrozí.

Bavorsko patří k nejreligióznějším regionům Německa, ke katolickému vyznání se hlásí přes 50 procent obyvatel. Více, než o posílení kulturní identity nicméně Söderovi může jít spíše o znovuzvolení a o snahu strany CSU získat zpět voliče, kteří během posledních voleb daly své hlasy anitimigrantské Alternativě pro Německo.

Zemské volby se v Bavorsku konají 14. října.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1