Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krize ve Venezuele nebere konce. Klíčem k řešení je armáda

Krize ve Venezuele nebere konce. Klíčem k řešení je armáda

Změna hlasu armády je jediná možnost, jak vyměnit současný režim prezidenta Nicolase Madura, tvrdí opozice. Ta Madura viní z potlačování demokracie i z toho, že zemi přivedl na okraj bankrotu – latinskoamerický stát trápí hyperinflace, vysoká míra kriminality i akutní nedostatek potravin i léků. Armáda však zatím podle odborníků nemá důvod se proti prezidentovi stavět, tvrdí deník Guardian. 

„Armáda by měla přerušit své mlčení,“ vyzývá venezuelské muže ve zbrani Julio Borges, předseda parlamentu. Podle poslance je totiž právě příklon armády k opozici jediná možnost, která by mohla vést k pádu režimu prezidenta Madura a k obnovení demokratických principů i propadu ekonomiky. „Naprostá většina důstojníků jsou proti chaosu, který nyní v zemi vládne, “ dodává Borges.

Situace v zemi je katastrofální. Chybí základní potraviny i léky. Pekaři nemohou péct, protože není mouka, lékaři nemohou léčit, protože chybí léky a kadeřníci nemohou stříhat, protože po většinu týdne chybí voda. Ponurou atmosféru jen dokresluje vysoká kriminalita a korupce, tvrdí server CNN. Jako Damoklův meč se pak nad zemí vznáší hrozba bankrotu. Sama opozice mnoho nezmůže a vyzývá armádu, aby se od prezidenta odklonila.

„Venezuelská armáda je jako hráz, brání demokratické vlně aby smetla Madurův režim,“ všímá si profesor práva Ozan Varol. „Jen pokud to důstojníci připustí, tak nalezne demokracie ve Venezuele své místo,“ dodává.

Jenže vztah armády a Nicolase Madura je prozatím symbiotický. Zatímco Maduro armádním špičkám zajišťuje v zemi trápené ekonomickou mizérií nadstandardní příjem, politické trafiky i vliv, ony jej drží u moci. To však není jediný důvod.

„Armáda Madura potřebuje, protože do vládnutí se jí samotné nechce,“ analyzuje Phil Gunson z mezinárodního think-tanku Mezinárodní krizová skupina. „Armáda nechce, aby byl prezidentem někdo od nich, to už se přežilo. Maduro je pro ně dobrou tváří, který jim zjednodušuje život. Takže pokud jste generál a hrajete podle pravidel, tak si můžete přijít na spoustu peněz,“ dodává Gunson.

Aktivní či vysloužilí důstojníci tak nyní tvoří téměř polovinu Madurovy vlády a drží i řadu dalších klíčových pozic v zemi. Například když se loni Maduro rozhodoval, kým obsadí klíčový post šéfa ropné společnosti PDVSA, volba padla na generála národní gardy, nikoliv na člověka z oboru.

Madurova strategie Rozděl a panuj nicméně riziko vojenského převratu nevymýtila úplně. Prezident si totiž zajišťuje loajalitu jen těch nejvyšších šarží a většina důstojnického sboru tak jednoduše ostrouhá, stejně jako zbytek Venezuely. To je pro většinu kapitánů, majorů a plukovníků dostatečná iniciativa k tomu, aby svou loajalitu přehodnotili. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1