Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krutá smrt na cestě za svobodou. Poláci umírali na hranicích ČSR v drátech s vysokým napětím, vinu prý nese Štrougal

Krutá smrt na cestě za svobodou. Poláci umírali na hranicích ČSR v drátech s vysokým napětím, vinu prý nese Štrougal

Polští státní zástupci se začali zabývat smrtí svých krajanů, kteří zahynuli po zásahu proudem při snaze překročit v Československu železnou oponu. V tiskové zprávě o tom informovala výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. Podnět k trestnímu řízení podala právě platforma, jež za hlavního žijícího viníka označuje někdejšího komunistického premiéra a ministra vnitra Lubomíra Štrougala.

„Podle výzkumu provedeného Platformou evropské paměti a svědomí je bývalý člen československého politbyra, Čech Lubomír Štrougal, zodpovědný za smrt alespoň 60 osob zabitých na železné oponě v době komunismu. Za jeho působení ve funkci ministra vnitra byla železná opona nabita 4000 - 6000 volty, což vedlo ke kruté smrti uprchlíků snažících se překročit hranice směrem na Západ,“ uvedla platforma. Případy nyní prověřují státní zástupci z polského Ústavu národní paměti.

V souvislosti s použitím vysokého napětí prověřovala Štrougalovu odpovědnost i česká policie, věc však uzavřela jako promlčenou. Dvaadevadesátiletý Štrougal odmítá, že by něco zanedbal nebo zavinil: vypnutí proudu prý zdržela politická vyjednávání.

Trestnímu oznámení od platformy čelí Štrougal s někdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem také v Německu, a to kvůli smrti pěti Němců na hranicích.

Případnému trestnímu stíhání Štrougala v Polsku či Německu nebrání jeho české občanství – stačí, že budou splněny podmínky pro stíhání podle polského nebo německého práva. Němci či Poláci se mohou na českou stranu obrátit s žádostí o právní pomoc, například ohledně získání informací či důkazů důležitých pro trestní řízení nebo výslechu svědků.

S faktickým budováním železné opony začali komunisté v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu vypojen v polovině 60. let.

Informace o Čechoslovácích i cizincích, kteří u ostře střežených hranic zemřeli, poskytuje interaktivní mapa, jež vznikla pod Ústavem pro studium totalitních režimů. Podle jejích autorů zahynulo mezi lety 1948 a 1989 u hranic nejméně 266 lidí. Poláků eviduje aplikace celkem 22 – například třiadvacetiletého Adama, kterého v roce 1960 zabil proud při pokusu o přechod do Německa, nebo dvaatřicetiletého Josefa, jenž o čtyři roky později ze stejného důvodu zemřel při pokusu přejít do Rakouska.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1