Krvavé střety na hranicích Venezuely posílily Madura. Opozice si pohrává se zásahem USA | info.cz

Články odjinud

Krvavé střety na hranicích Venezuely posílily Madura. Opozice si pohrává se zásahem USA

Politická krize ve Venezuele o víkendu přerostla v ozbrojené nepokoje na hranicích země. Zemřeli nejméně čtyři lidé, další jsou zranění. Střety mezi opozicí a spojenci prezidenta Nicoláse Madura propukly během neúspěšných pokusů dostat do chudobou zmítané krajiny humanitární pomoc. Plány opozičního lídra Juana Guaidóa ale ztroskotaly a celá situace může naopak posílit Madura.

Nejdramatičtější scény se odehrávaly na hranicích mezi Kolumbií a Venezuelou. „Přivezli jsme humanitární pomoc, přinesli jsme květiny a vlajky a místo nich dostali kulky,“ popsal situaci pro list New York Times 34letý Delbert Rondón, jenž se k hranicím vydal z města Mérida, aby sehnal jinak nedostupné léky. „Takhle Maduro zachází se svými lidmi,“ citoval Guardian jiného účastníka střetů Carlose Juanja.

Násilnosti propukly poté, co se vojáci a skupiny loajální k Madurovu režimu, tzv. colectivos, postavili proti opozičním demonstrantům a konvojům s humanitární pomocí z Kolumbie a Brazílie. Maduro pomoc z těchto zemí vnímá jako podrývání své autority a součást pokusu o jeho svržení. Opozice se snahou dostat konvoje do země neuspěla. Projel jediný, další zůstaly před hranicemi.

Výsledkem víkendových střetů jsou ale minimálně čtyři mrtví lidé, kteří měli zemřít poté, co jedna ze skupin tzv. colectivos spustila na hranicích s Brazílií otevřenou palbu do lidí. Jinde zůstaly stovky zraněných poté, co opozice útočila kameny a Molotovovými koktejly, zatímco vládní složky opětovaly údery slzným plynem a najížděním do lidí na motorkách. Kamiony po zásazích granáty hořely. Kolumbie dokonce na dva dny uzavřela hraniční přechody, aby zjistila, k jakým došlo škodám.

Maduro posílil, vojáků utíká málo

Americký prezident Donald Trump střety označil za „agónii socialismu“. Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo zase vyjádřil naději, že Madurovy dny ve funkci jsou sečteny. „Madurova pozice ale není horší než byla,“ upozorňuje pro INFO.CZ Martin Rey, jenž se oblastí Jižní Ameriky dlouhodobě zabývá a ve Venezuele žil. „Může na tom být i lépe, protože pomoc do Venezuely nedorazila a Guaidó oslabil. Někteří lidé jsou možná trochu zklamaní, jelikož od něj čekali více.“

Opozice v čele s Guaidóem, jenž se v lednu prohlásil úřadujícím prezidentem a jeho funkci uznala i řada zemí včetně České republiky, očekávala, že se jí akcí s humanitární pomocí podaří přesvědčit vojáky, aby se přidali na její stranu. Dezertovalo však jen minimum z nich. Agentury hovoří maximálně o 160 lidech. Další zůstávají věrní Madurovi. Armáda je přitom klíčovým prvkem, který drží socialistický režim u moci.

Není to poprvé, co venezuelské protesty přerostly v násilnosti. Podobný scénář měly i demonstrace v roce 2017, které vyústily ve více než sto mrtvých na obou stranách. Guaidó se však snažil opakování tehdejší situace vyhnout. Jeho strategie byla založená na kombinaci občanské neposlušnosti, mezinárodního tlaku na Madurův režim a snahy přesvědčit armádní důstojníky, aby se přidali na stranu rebelů.

Guaidó a další opoziční představitelé nyní musí přemýšlet o dalším postupu. Sám Guaidó tak bude činit z Kolumbie. Jeho páteční překročení hranic však zároveň bylo porušením zákazu vycestovat ze země. Není přitom zřejmé, zda mu Maduro umožní se do Venezuely vrátit.

„Maduro na tom může být i lépe, protože pomoc do Venezuely nedorazila a Guaidó oslabil. Někteří lidé jsou možná trochu zklamaní, jelikož od Guaidóa čekali více.“
Martin Rey

„Nemusí to být nic, co by Guaidóvi komplikovalo situaci. Naopak to pro něj může být atraktivní, jelikož se bude moci setkávat se zahraničními lídry a organizovat pomoc. Ve Venezuele jsou další představitelé opozice, kteří se mohou věnovat například protestům,“ domnívá se Rey.

Sankce režim bolí

Guaidó se v Kolumbii setkal nejen s představiteli tamní vlády. Na pátek měl naplánovanou schůzku s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. USA nově přišly s dalším balíkem sankcí proti Venezuele. Dopadnul na čtyři guvernéry pohraničních venezuelských států, v nichž v sobotu armáda zasahovala proti lidem snažícím se pomoci kamionům s humanitární pomocí z Brazílie a Kolumbie přes uzavřenou hranici. Americké ministerstvo financí jim zmrazilo zahraniční aktiva a zakázalo cestovat do USA. Spojené státy přitom nedávno zavedly sankce, které měly za cíl zasáhnout státní ropnou společnost PDVSA. Tu podobně jako řadu jiných tamních firem ovládají armádní důstojníci.

Venezuela kvůli tomu musí odebírat ropné produkty z Ruska a Evropy. Řada firem ale se zemí odmítla obchodovat. Dodávky tak zajišťuje především ruská státní ropná společnost Rosněfť, španělský Repsol, obchodní firmy Vitol a Trafigura a také indická společnost Reliance Industries. Venezuelu však dovoz stojí peníze, které jí čím dál více chybí.

„Sankce efekt měly a nejen tyto, ale i ty předchozí. Konkrétní lidé spjatí s režimem se nedostali ke svým penězům,“ vysvětluje dopady Rey. „Sankce vůči ropné společnosti PDVSA nezasáhly jen Venezuelu, ale i s ní spřátelené země, jako je Nikaragua. V každodenním životě jejich efekt neuvidíme, jelikož běžní lidé nepocítili výhody z ropy ani předtím. Spíše to dopadá na představitele režimu,“ dodává. 

Vojenskou intervenci mnozí odmítají

Navzdory sankcím se ale Maduro stále drží u moci. Opozice dosud odmítala možnost vojenské intervence ze zahraničí. Uplynulý víkend ale přinesl posun i v tomto ohledu. List Wall Street Journal upozornil, že protimadurovské síly poprvé zahraniční akci připustily. Sám Guaidó na Twitteru napsal, že „musíme nechat otevřené všechny možnosti, jak osvobodit naši zemi“.

Všechny možnosti včetně vojenské intervence jsou na stole i podle Pompea. Spekulace o americké akci nebo akci dalších států se v sobotu staly nejčastějším tématem na Twitteru. Mnoho frustrovaných Venezuelanů se jim nebrání. Představitelé států jsou ale opatrnější. Například ministr zahraničí Chile v neděli prohlásil, že jeho země by vojenské řešení nepodpořila. Podobně se k situaci staví i Kanada. Na druhou stranu, i kolumbijský prezident Iván Duque, jenž patří ke státníkům, kteří chtějí dosáhnout Madurova konce nenásilnou cestou, dnes uznal, že kolem Madura je nutno „silněji a účinněji utáhnout smyčku“.

Trump v minulosti naznačoval, že by k zásahu proti Madurovi mohl přikročit. Nikdy tak ale neučinil. I ve Spojených státech jsou názory rozpolcené. Zatímco republikáni se tvrdých kroků vůči Madurovi nezříkají, demokraté vměšování odmítají. „Maduro je zlý a Spojené státy by měly hledat strategii jak dojít k novým volbám. Ale je trochu jinou věcí, aby iniciovaly občanskou válku bez skutečného plánu, jak ji skončit,“ konstatoval demokratický senátor Chris Murphy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud