Kurdové se z tureckých hranic stáhli, boje v Erdoganově „bezpečnostní zóně“ ale pokračují | info.cz

Články odjinud

Kurdové se z tureckých hranic stáhli, boje v Erdoganově „bezpečnostní zóně“ ale pokračují

Sýrie zažila v posledních dnech velké změny: tureckou invazi, poté stažení kurdských jednotek YPG od hranic a v neposlední řadě i smrt vůdce takzvaného Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího. Ozbrojené střety v „bezpečnostní zóně“ ale ukazují, že od míru je země stále daleko.

Sféry vlivu se v Sýrii rychle mění, stejně jako aktéři tamního konfliktu. Jisté je, že vracení uprchlíků se kvůli pokračujícímu násilí hned tak neuskuteční.

V pátek začnou v severovýchodní Sýrii patrolovat rusko-turecké hlídky, které mají ověřit, zda se z oblasti skutečně stáhly kurdské milice YPG. Ty měly podle dohody ruského a tureckého prezidenta čas do úterního večera. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu sice tentýž den oznámil, že všech čtyřiatřicet tisíc kurdských bojovníků opustilo vymezený prostor, Turci to ale vzápětí zpochybnili.

O klidu v oblasti, kterou tvoří 120 kilometrů dlouhé a 30 kilometrů široké pásmo podél turecko-syrské hranice, ale nelze mluvit. V úterý se zde na několika místech střetli syrští vojáci s tureckými, jinde zase bojovaly odcházející jednotky Syrských demokratických sil (SDF, převážně Kurdové) s arabskými ozbrojenci bojujícími na straně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Prvně zmíněné srážky nepřežilo pět syrských vojáků, šestého popravili proturečtí rebelové u vesnice al-Asadíja, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Dalších 15 vojáků syrského diktátora Bašára Asada zajali proturečtí bojovníci o den později. Syrsko-turecké střety tak naznačují, že „bezpečnostní zóna“, o jejíž vytvoření usiloval turecký prezident, může být ve výsledku rizikovější, než byla tato oblast pod vedením syrských Kurdů.

Trump otočil, Američané se vracejí

Zajímavý obrat pak předvedl americký prezident Donald Trump. Ten nejdříve po telefonátu s Erdoganem 6. října posvětil tureckou invazi a ze severovýchodní Sýrie se začalo stahovat prvních 50 amerických vojáků (v celé zemi jich tehdy sloužila asi tisícovka). Devátého října začaly turecké nálety a o den později pozemní invaze. Když se Turci přiblížili k městu Kobani, u něhož měli Američané vojenskou základnu, začali se američtí vojáci  – převážně členové speciálních jednotek – stahovat.

Situace v SýriiSituace v Sýriiautor: INFO.CZ

Třináctého října oznámil šéf Pentagonu Mark Esper stažení všech zbývajících mužů z oblasti a vyvolal tak bouři kritiky, a to i z Trumpovy Republikánské strany. Ze Sýrie v té době přicházely zprávy o několika stovkách uprchlých vězňů (bojovníků Islámského státu) a veřejné mínění donutilo Trumpa k ústupku. O den později proto přišel s tím, že se vojáci v Sýrii pouze přemístí. Zatímco část vojáků tak zemi opouštěla, další americké síly do ní zase přicházely ze sousedního Iráku, napsal list The New York Times.

Dvacátého října navíc Trump zmínil potřebu střežit ropná pole na východě Sýrie. Pentagon proto vyslal dalších 250 vojáků. Celkový počet mužů, kteří mají nyní v Sýrii působit, list odhadl na 900, tedy pouze o stovku méně než před tureckou invazí. Jejich hlavní cíl se přitom nijak nezměnil – zabránit comebacku extremistů z IS. Esper potvrdil, že USA „zůstanou v omezené míře v Sýrii, aby zabránily přístupu IS k výnosům z ropy“.

Ve čtvrtek poprvé po svém návratu američtí vojáci patrolovali na syrsko-turecké hranici. K nelibosti Erdogana je při tom doprovázeli spojenci z SDF. U města Ras al-Ajn pak pokračovaly boje mezi syrskou armádou a rebely podporovanými Tureckem.

Smrtí Bagdádího boj s IS neskončil

Hrozbu pro všechny aktéry v oblasti navíc stále představují spící buňky Islámského státu. O schopnosti džihádistů vypořádat se se smrtí svého vůdce přitom Američané nepochybují: „Neděláme si iluze o tom, že nebezpečí zmizí, protože jsme zabili Bagdádího,“ řekl na tiskové konferenci v Pentagonu generál Kenneth F. McKenzie Jr. Dodal přitom, že ideologii nelze vymýtit.

Podobně skeptický je ke slovům o poražení Islámského státu i Aaron Zelin, analytik z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku. Vytvoření samozvaného chalífátu na území Sýrie a Iráku vnímá jako obrovský úspěch islamistů, navzdory tomu, že se teroristický stát rychle zhroutil: „Byl to obrovský úspěch, který bude inspirovat celé generace džihádistů,“ napsal v časopise Foreign policy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud