Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kvůli ní šel na konzulát, kde ho rozřezali. Kdo je snoubenka opozičního saúdského novináře a co žádá?

Kvůli ní šel na konzulát, kde ho rozřezali. Kdo je snoubenka opozičního saúdského novináře a co žádá?

Je klíčovou postavou dramatu, které se odehrálo druhého října na saúdském konzulátu v Istanbulu. Přesto o ní média stále vědí jen málo. Prý i proto, že si pozorně střeží soukromí. Právě Hatice Cengizová přitom jako první upozornila na zmizení svého partnera a saúdského opozičního novináře Džamála Chášukdžího. Tureckým úřadům také zřejmě poskytla záznam z jeho hodinek, který dokazuje, že někdejší saúdský prominent byl na konzulátu své země brutálně zavražděn, což přerostlo v mezinárodní krizi.

„Věřím, že saúdský režim ví, kde je jeho (Džamálovo) tělo. Mají povinnost jeho ostatky vydat: žádám je jako lidské bytosti i muslimy,“ prohlásila dnes v emotivním prohlášení Hatice Cengizová. S tím, že chce partnera řádně pohřbít. V Londýně se zúčastnila akce, kde si zabitého žurnalistu připomněli kolegové. „Chci, aby spravedlnost zvítězila. A aby nepostihla jen ty, kteří mého milovaného Džamála zabili, ale i mocné, které vraždu zorganizovali a nařídili,“ dodala. Chášukdží podle ní zemřel jako „mučedník“ arabského boje za demokracii.

Kdo vlastně je Hatice Cengizová? Zřejmě osmatřicetiletá turecká akademička, rodačka z Istanbulu, která se z Džamálem Chášukdžím seznámila až letos v květnu během jakési konference. Právě kvůli plánované svatbě s ní se novinář vydal na saúdský konzulát, aby zde získal příslušné dokumenty prokazující, že je se svou předchozí ženou opravdu rozveden. Bulvární servery si také všímají značného věkového rozdílu mezi snoubenci – Chášukdží by se v polovině října dožil šedesáti let. I proto prý nebyla Haticina rodina svatbou právě nadšena.

Co se událostí z 2. října týče, byla to zřejmě právě novinářova snoubenka, která záhy zalarmovala úřady. Chášukdží, patrně v temné předtuše zanechal Hatice vlastní telefon, nebo snad propojil své smart hodinky s mobilem jejím. K turecké policii se každopádně od Hatice dostala šokující data pořízená přístrojem na Chášukdžího ruce, která se přenesla na některý z mobilů. Podle některých zdrojů šlo dokonce o zvukový záznam jeho mučení a vraždy. Jiné deníky spekulují o tom, že digitální přístroj na novinářově těle do poslední chvíle monitoroval žurnalistovy tělesné funkce a hlavně potvrdil jeho polohu – a tedy fakt, že zemřel na saúdském konzulátu v Istanbulu, což Rijád dlouho popíral.

Terč pozornosti Saúdů

Saúdská média si stěžují na Haticino mlčení, jakkoli je údajně z lidského hlediska chápou. „Kdo je ta tajemná žena, která si žárlivě drží odstup od médií a odmítá odpovídat na jejich otázky?“ ptá se sloupkař saúdského deníku Okaz. Jeho kolegové ze stanice Al-Arabíja se tuto otázku už zodpovědět pokusili a výsledek jejich práce patrně ovlivnila skutečnost, že tato stanice je vlastněná Saúdy a funguje jako konkurence z Kataru vysílající stanice Al-Džazíra. Z toho nevelkého Kataru, který je kvůli svým nemalým diplomatickým ambicím v saúdské nemilosti.

Tedy, Al-Arabíja tvrdí, že Hatice nejprve na veřejné istanbulské univerzitě studovala islámské právo, magistrem se pak stala po obhajobě výzkumné práce o jednotlivých muslimských skupinách v Ománu, kde z tohoto důvodu pobývala. O doktorský titul tato žurnalistka na volné noze usiluje na istanbulské univerzitě pojmenované po slavném arabském učenci Ibn Chaldúnovi. Ta je podle saúdské stanice poplatná nynější vládě Strany spravedlnosti a rozvoje i proto, že v její správní radě zasedá Bilal Erdogan, syn partajního šéfa a hlavně všemocného prezidenta země Recepa Tayyipa Erdogana

Hlavní problém však Al-Arabíja vidí v Haticině (podle všeho jen) občasné výzkumné práci pro obří tureckou neziskovou organizaci s názvem Nadace pro lidská práva, svobody a humanitární pomoc. Ta je i v Česku známá pod zkratkou IHH. Češi jí zaznamenali hlavně v březnu 2015, kdy se jí podařilo vysvobodit cestovatelky Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou ze zajetí v Pákistánu, kde byly dva roky zadržovány. Poprvé si Češi mohli IHH všimnout o pět let dříve, tedy v roce 2010. Tehdy při pokusu o prolomení námořní blokády Gazy došlo na palubě její lodi s humanitární pomocí ke konfliktu s izraelskými složkami, při kterém zahynulo devět aktivistů organizace.

Nutno dodat, že IHH se zabývá i běžnými aktivitami humanitární organizace, a to ve více než stovce zemí světa: třeba v Africe bojuje se šedým zákalem, či nedostatkem vody. Organizace jen ale rovněž považována za efektivní kanál pro komunikaci s radikálními skupinami, s nimiž při poskytování pomoci prý nutně přichází do kontaktu. Což se potvrdilo v případě obou propuštěných Češek. Jiná média, včetně stanice Al-Arabíja, takové vazby hodnotí jako spolupráci IHH s teroristy, přičemž prý skupinu pro dialog s radikály využívá rovněž turecká vláda a její tajné služby. Je tedy zjevné, že konkrétní hodnocení IHH souvisí s regionální i politickou příslušností kritika.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1