Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lídři protiimigrační AfD mají před volbami těžkosti: řeči o Hitlerovi a načerno zaměstnaná služka

Lídři protiimigrační AfD mají před volbami těžkosti: řeči o Hitlerovi a načerno zaměstnaná služka

Dvojice volebních lídrů protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) je krátce před parlamentními volbami předmětem kontroverzí. Alice Weidelová podle týdeníku Zeit ve Švýcarsku zaměstnávala načerno pomocnici v domácnosti, Alexander Gauland zase požaduje změnu vztahu Němců k nacistické minulosti.

Magazín Zeit v týdnu uvedl, že osmatřicetiletá Weidelová zaměstnávala bez smlouvy studentku a také jednu syrskou žadatelku o azyl. Weidelová, jejíž strana žádá tvrdou azylovou politiku, popřela, že by v její domácnosti pracovala syrská uprchlice; jde prý o její známou. Potvrdila, že zaměstnávala studentku, neporušila ale podle svého přesvědčení zákon, protože si žena nevydělala více než 750 švýcarských franků (17.000 Kč) za rok.

Zeit ale nyní zveřejnil další údaje, z nichž vyplývá, že si studentka za svou asi roční práci v domácnosti Weidelové vydělala více než 750 švýcarských franků a tudíž mělo být její zaměstnání nahlášeno švýcarským úřadům. Případ je podle pozorovatelů pikantní tím, že je to právě AfD, která se ráda staví do role jediné strany, která skutečně bojuje proti porušování zákonů.

720p 360p
Alice Weidel opustila politickou debatu v živém přenosu

I druhý volební lídr strany, šestasedmdesátiletý Gauland, je v poslední době předmětem kontroverzí. Koncem srpna uvedl, že by bylo dobré zbavit se Aydan Özoguzové, která je zmocněnkyní německé vlády pro migraci a integraci. Za to si na německé politické scéně vysloužil širokou kritiku.

Nyní zase vyšlo najevo, že začátkem září ke straníkům v Durynsku hovořil o vyrovnávání se s nacistickou minulostí. „Už není třeba nám těch 12 let předhazovat. Netýkají se naší dnešní identity. Proto máme také právo si vzít nejen naši zemi, ale i naši minulost zpět,“ uvedl Gauland, podle něhož mají Němci právo být hrdí na to, co němečtí vojáci ve dvou světových válkách vykonali.

Výroky o změně vztahu k nacistické minulosti se v rámci AfD neobjevují poprvé. Šéf durynské AfD Björn Höcke letos hovořil o „hloupé politice vyrovnávání se (s minulostí)“ a také prohlásil, že památník holokaustu v centru Berlína je "památníkem hanby". Kvůli tomu s ním i sama AfD zahájila řízení o vyloučení ze strany.

Nacistická minulost je v Německu dodnes velmi citlivým tématem. Týká se to i tehdejší armády, která se podílela na válečných zločinech i vyvražďování Židů.

AfD, která se podle některých odborníků v poslední době radikalizovala, se v nadcházejících parlamentních volbách, které se uskuteční 24. září, podle všeho poprvé dostane do Spolkového sněmu. V průzkumech se pohybuje mezi devíti a 12 procenty a mohla by být třetí nejsilnější politickou silou v Německu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1