Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lindě, která utekla k Islámskému státu, hrozí trest smrti, potvrdil irácký premiér

Lindě, která utekla k Islámskému státu, hrozí trest smrti, potvrdil irácký premiér

Irácký premiér Hajdar Abádí v dnešním rozhovoru pro agenturu AP potvrdil, že 16leté Lindě, která utekla od rodičů v Německu a přidala se k Islámskému státu, opravdu hrozí trest smrti. Dívka i nadále zůstává v bagdádském vězení, soudy o jejím dalším osudu ještě nezačaly rozhodovat. 

"Náctiletí jsou podle určitých zákonů zodpovědní za své činy, zvlášť když se jedná o kriminalitu, která se týká zabíjení nevinných lidí," řekl k případu Lindy Abádí. 

Linda odjela do Iráku na vlastní pěst v pouhých 15 letech. Utekla z městečka Pulsnitz nedaleko Drážďan, kde žila s matkou a nevlastním otcem. V červenci ji pak našli iráčtí vojáci v tunelovém komplexu pod Mosulem. Podle irácké armády se z ní po příjezdu stala obávaná odstřelovačka Islámského státu, která má na svědomí mnoho lidských životů.

360p
Vojáci oslavují zadržení 16leté Němky Lindy Wenzel

Linda později řekla novinářům, že by se ráda vrátila do Německa, závažnost situaci si zřejmě stále neuvědomuje. „Jediné, co chci, je odejít,“ řekla mladá Němka v rozhovoru s iráckým novinářem Amirem Musavim, který zprostředkovala německá média NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung. „Chci se dostat pryč od války, daleko od zbraní a hluku,“ svěřila se Linda, která se před rokem seznámila na internetu s radikálem z Islámského státu a odjela za ním do Iráku.

Jak irácký novinář řekl pro německou televizní stanici Deutsche Welle, Linda by v lepším případě za nelegální překročení hranice mohla v iráckém vězení strávit tři a půl roku. V nejhorším - pokud ji v Iráku usvědčí z terorismu - jí hrozí právě trest smrti, jak dnes potvrdil i premiér. 

Rok strávený po boku džihádistů by tak německou školačku mohl stát cenu nejvyšší, závažnost celé situace si ale zřejmě vůbec neuvědomuje. „Myslím, že stále smýšlí jako dítě…, které nerozumí tomu, co se stalo, a co by ji mohlo čekat,“ tvrdí Musavi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1