Macron míří k vítězství, jaké tu nebylo, socialisté hrají o přežití, říká pro INFO.CZ expertka na Francii | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron míří k vítězství, jaké tu nebylo, socialisté hrají o přežití, říká pro INFO.CZ expertka na Francii

Macron míří k vítězství, jaké tu nebylo, socialisté hrají o přežití, říká pro INFO.CZ expertka na Francii

Francie dnes žije druhým kolem parlamentních voleb. Pokud v nich prezident Emmanuel Macron a jeho hnutí Republika v pohybu zopakují úspěch z kola prvního a přidají k tomu ještě podobný výkon v zářijových volbách do francouzského senátu, Francie zažije něco, co doposud nepoznala – naprosto bezprecedentní vítězství nové politické síly na všech frontách. Naprostý volební debakl naopak čeká na Socialistickou stranu bývalého prezidenta Francoise Hollanda, které hrozí, že ji voliči pošlou na několik let do politického důchodu. V rozhovoru pro INFO.CZ to uvedla Eliška Tomalová, politoložka a expertka na Francii z Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Co dalšího to udělá s francouzskou politickou scénou? A jaké dopady francouzských voleb může očekávat Evropa a spolu s ní i Česko? Čtěte rozhovor.

Po prvním kole francouzských parlamentních voleb se zdá, že Emmanuel Macron a jeho nové hnutí Republika v pohybu (REM) naprosto ovládli Národní shromáždění. Je jejich vítězství v kole druhém pouhou formalitou, nebo se můžeme dočkat ještě nějakého překvapení? Na co Macronovi soupeři sází nejvíc?

Výsledek po druhém kole se nebude radikálně odlišovat od toho, co vzešlo z kola prvního. Před prezidentskými volbami a prvním kolem parlamentních voleb jsme byli svědky mobilizace proti Národní frontě. Nyní je tu mobilizace tradičních stran, které se snaží mezi lidmi vyvolat obavy, že by silná většina, kterou Macron může nakonec získat, mohla narušit fungování celého systému. Jinými slovy, že by ve francouzském parlamentu nebyla funkční opozice a Macron by mohl svého postavení zneužívat.

V čem?

Narušuje to dlouhodobý konsensus, který byl založený na silném bipartismu, ačkoliv už v posledních letech příliš nefungoval. Pro Francii je převaha jedné strany nebo hnutí naprostá novinka. Určitě se tu otevře prostor pro Macronovo hnutí, které budou chtít využít pro změny v pracovním a sociálním zákonodárství. Macron také už nyní ovlivňuje celkovou atmosféru ve společnosti. Spíše ale pozitivním směrem, protože Macronovi se povedlo vyvolat v podstatné části francouzské společnosti nadšení nebo chcete-li dobrou náladu a víru ve francouzský potenciál.

Co v evropské problematice?

Francouzský parlament v této oblasti nemá dostatek pravomocí, aby mohl něco silného změnit. Odehrává se to na evropské úrovni a v rámci jednání s ostatními evropskými státy, takže tady prostor pro parlament nevidím. Co se ale před Macronem v této souvislosti otevírá, je šance dostávat evropská témata do veřejné debaty. Macron chce silnou Francii v silné Evropě.

Chtěla bych ale ještě zdůraznit, že nesmírně důležité budou také senátní volby, které proběhnou v září. Pokud Macron získá významné pozice i zde, tak jeho politická síla bude na francouzské politické scéně naprosto bezprecedentní.

Volební účast v prvním kole byla rekordně nízká, nedosáhla ani 50 %. Co toto vypovídá o síle Macronova mandátu?

Je možné mluvit o nedostatečné legitimitě, o což se ostatně pokusila i Marine Le Penová. Má to ale dva aspekty. Volební systém má určitá pravidla, která nejde ovlivňovat. Vyhraje-li někdo, tak prostě vyhraje. Pokud k tomu má ještě většinu, tak má více možností, jak prosazovat své. To je bez diskuse.

Neúčast voličů ve volbách tu byla i v prezidentských volbách, není to tedy novinka. Poprvé ale lze neúčast považovat za vyjádření silného politického názoru, který říká: nechceme volit politické extrémy, ale zároveň si nedokážeme vybrat ze současné nabídky.

Nesmírně zajímavá mi nicméně přijde snaha oslovovat mladé voliče, kteří ve Francii inklinují lehce doleva. Je to skupina, která se v posledních letech příliš neprojevovala a ani nebývala cílovou skupinou volebních kampaní. Ve Francii, ale stejně tak i ve Velké Británii, se najednou ukázalo, že mladí lidé mají chuť se politicky angažovat. Je to vidět i na poslaneckých mandátech nové strany Macrona, kdy se hodně mladých lidí dostane díky němu do parlamentu. Můžeme mluvit o generační obměně politické scény ve Francii.

Už před prezidentskými volbami, ve kterých nakonec Emmanuel Macron zvítězil, se říkalo, že nové hnutí má problém s dostatkem kvalitních a zkušených lidí. Sice může vyhrát parlamentní volby, ale dělat reálnou politiku může být obtížnější. Podařilo se Macronovi ohlídat si to? 

Vnímám to tak, že ve Francii vznikla atmosféra zbavovat se staré generace a dávat prostor novým tvářím. Samozřejmě to obnáší svá rizika, to je bez pochyb. Na druhou stranu Francie něco takového zažila už několikrát. I když třeba ne na politické scéně, tak na jiných viditelných pozicích, například na univerzitách nebo mezi novináři. Příkladem je rok 1968. Skutečně si myslím, že nyní přichází výměna generací, která může ovlivnit život ve Francii na několik dalších let.

Od Macrona se v každém případě - jakožto od nové tváře - hodně očekává. V čem předně hrozí, že zklame?

Určitou výtkou může být ignorování nálad vyloučených skupin ze společnosti.

Tedy něco, na co hrála v prezidentské kampani Marine Le Penová. Připomeňme, že Národní fronta skončila v prvním kole parlamentních voleb na třetím místě s 13 % hlasů...

Marine Le Penová má v tuto chvíli velké potíže. Jednak kvůli volebnímu systému, který nenahrává stranám jejího typu. Pak je tu také narůstající nedůvěra vůči její osobě v rámci její vlastní strany. To je něco, co může do budoucna ohrozit její politickou kariéru. Neznamená to ale, že otázky, které akcentovala ve volební kampani, zmizely. Naopak, pořád tu zůstávají. Když Francois Hollande v roce 2012 zvítězil nad Nicolasem Sarkozym, tak všichni psali o tom, že se Francii podařilo zatočit s xenofobií a nenávistí. Stejně tomu tak bylo, když došlo k vyšachování otce Marine Le Penové z prezidentské volby v roce 2002. Nepodařilo se to a navíc tyto nálady stále narůstají. Bude tedy otázkou, jak na to zareaguje Macron.

Obrovskou porážku v prvním kole utrpěla Socialistická strana bývalého prezidenta Francoise Hollanda. Co to pro ni a Francii bude znamenat do budoucna?

Výsledek prvního kola voleb byl pro socialisty naprostý debakl a stranu to může zlikvidovat i z finančního hlediska, protože přijde o dvě třetiny svých dosavadních příjmů. Mluví se o tom, že socialisti budou možná muset opustit své sídlo v Paříži a nebudou schopni investovat do další kampaně.

Osobně pro tuto stranu nevidím do budoucna na francouzském politickém spektru mnoho prostoru. Na levé části jsou extremisté a Macron. Kromě těchto dvou entit tu bude na opačné straně spektra ještě tradiční pravice a pravicoví extremisté. To je něco, co tu v historii Francie ještě nebylo. Největší demokratickou opozici vůči Macronovi budou republikáni, tedy tradiční pravice.

Nedá se to chápat tak, že by Macronovo hnutí byli noví socialisté?

Macronovo hnutí považuji spíše za sociální demokracii.

Lidé z Macronova okolí před prezidentskými volbami mluvili o tom, že by za ním mohl ve skutečnosti stát Francois Hollande, který je dobrý stratég. Vidí, že socialisté ztrácí podporu, a proto by mu hrálo do karet, pokud by tu vzniklo nové hnutí s neokoukanými tvářemi. Ostatně tuto možnost několikrát veřejně opakovala i Marine Le Penová. Přijde vám to jako nereálný scénář?

Je to zajímavá a odvážná úvaha, ale těžko říct, zda pravdivá. Marine Le Penová označovala Macrona za Hollanda, aby ho tím stigmatizovala.

Na druhou stranu je pravda, že za Macronem není cítit žádná osobnost, který by za ním stála, nebo kterou by on sám označil za svůj politický vzor. Vypadá spíše jako self-made man, který využívá svých zkušeností, jak z intelektuálního prostředí, tak z byznysu nebo politiky. Byť je mladý, tak má zkušenosti ze všech těchto oblastí.

Co u něj může převažovat?

Nechci to nějak škatulkovat, ale byznysová role bude určitě důležitá. Na druhou stranu se mi líbí, jak to vyvažuje intelektuální aurou, která je ve Francii zapotřebí, ale v současnosti se nesmí přehánět. Dnešní doba nenahrává prezidentům intelektuálům, jako to bylo v minulosti například u Francoise Mitteranda nebo Jacquese Chiraka.

Na co se bude nyní Macron soustředit? Co budou jeho první kroky?

Je hodně vidět na mezinárodní scéně, kde se snaží usilovat o prestiž Francie. Začíná si budovat mezi evropskými státníky partnery, aby mu pomáhali prosazovat jeho témata. Na vnitropolitické scéně to budou nejspíše témata spojená s pracovním trhem, daňovým zatížením a vnitřní bezpečností.

Francouzská společnost je v současné době rozdělená na bohatší západ a chudší východ, což potvrdily výsledky prezidentských voleb. Zatímco západ stál za Macronem, východ podpořil Le Penovou. Je Macron prezidentem, který má potenciál ji opět sjednotit?

Tyto rozdíly lze daleko lépe překonávat na komunální úrovni, než na úrovni státní. Macron má šanci přispět k určité náladě ve společnosti, což se mu už daří, a tematizovat oblasti, které byly doteď vnímány jako hrozby a přistupovat k nim pozitivním způsobem. Tedy tam, kde je hrozba, vidět šanci dalšího rozvoje. Konkrétní problémy jsou ale podle mne řešitelné spíše na komunální úrovni. Pro Macronovo hnutí to bude výzva, protože prošlo naprosto opačným vývojem, než jsme v politice zvyklí. Politické strany vycházejí z komunální reality a postupují postupně nahoru. Macron to má naprosto obráceně. Pokud se mu nepodaří dostat se i na tu nižší úroveň, tak se mu sjednocení Francie nepovede. Tohle bude opravdu klíčové.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.