Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macronova hvězda vyhasíná, nevěří mu ani polovina Francouzů. Zmapovali jsme příčiny

Macronova hvězda vyhasíná, nevěří mu ani polovina Francouzů. Zmapovali jsme příčiny

Popularita Emmanuela Macrona, který z pozice politického outsidera dokázal oslovit voliče napříč politickým spektrem a stát se prezidentem Francie, prudce klesá. Stojí za tím řada faktorů a nejtěžší zkoušky teprve přijdou. Podle francouzských politologů a lidí z blízkého prezidentova okolí, ale podobný propad musel dříve či později přijít. „Lidé budou zklamaní,“ předpovídali už dříve někteří z nich v rozhovoru s novinářkami INFO.CZ. 

„Ani oznámení olympiády v Paříži nepomohlo,“ poznamenal na adresu propadající se popularity francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ředitel agentury Ifop Jérôme Fourquet. Od Macronova zvolení uteklo více než sto dní a třicetidevítiletý prezident z jejich hodnocení nevychází nejlépe. Poslední zveřejněné průzkumy prozrazují, že jeho dosavadní vládu kladně hodnotí jen 36 % Francouzů. Jeho kritici k tomu neopomínají dodat, že je to ještě o deset procent méně, než se po stejně dlouhém období v úřadu těšil jeho předchůdce Francois Hollande.

Pro řadu politologů ale propad v Macronově popularitě velkým překvapením není. Zákonitě musel přijít, shodují se. „Vládnout tak složité zemi, jako je Francie, a udržet si k tomu popularitu, není jednoduché. Samozřejmě, že Macron naráží a bude narážet na skepticismus a opozici,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ profesor politologie na Katolické univerzitě v Lille Julien Navarro.

Politický vědec z pařížské univerzity Science Po Gérard Grunberg je přesvědčen, že zklamání z vlády Macrona je o to větší, protože Macronova image, kterou si pečlivě vytvořil během volební kampaně, vyvolávala mezi voliči velké naděje.

To v rozhovorech pro INFO.CZ, které proběhly už těsně před druhým kolem prezidentských voleb, potvrdili i lidé z těsné blízkosti Macronova volebního týmu. Již tehdy upozorňovali na to, že i přes viditelnou snahu budoucího prezidenta vystupovat jako „zachránce“ Francie se ve skutečnosti o žádného revolucionáře nejedná. „Macron je pragmatik a už nyní ví, že se nepodaří splnit vše, co se slíbilo. Ideologičtěji založení lidé budou zklamaní,“ řekl redakci ekonom Christopher Dembik, který se podílel na Macronově ekonomickém programu.

Antoni Minniti z YouGov France, kterého cituje The Washington Post, je přesvědčen, že za propadem popularity Macrona stojí kromě „vystřízlivění“ voličů především nezkušenost a nedisciplinovanost poslanců jeho centristického hnutí La République en marche! a také nedostatečný respekt k francouzské armádě. Tím Macron podle něj rozhněval hlavně pravicové voliče.

„Francouzská armáda se nachází ve velmi obtížné situaci a mohou za to škrty v rozpočtu, které tu byly posledních 25 let,“ popisuje pro zahraniční novináře francouzský generál ve výslužbě Vincent Desportes. „Potřebujeme podporu a Macron slíbil, že nám ji poskytne. Místo toho, ale první, co udělal, bylo, že nedodržel slovo.“ Kvůli rozpočtovým škrtům, které veřejně kritizoval, v polovině července rezignoval šéf generálního štábu Pierre de Villiers.

Levicové voliče pak Macron zklamal v momentě, kdy ohlásil uvolňování zákoníku práce a zásahy do sítě sociálního zabezpečení. Státní zaměstnance nepotěšil plánem zmrazit jejich mzdy. A navíc bude zřejmě hůř. Prezidenta na podzim čeká střet o rozpočet na příští rok, ve kterém musí najít další úspory ve výši 11 miliard eur (288 miliard korun), aby splňoval hospodářská kritéria EU. To se může dotknout reforem týkajících se podpory v nezaměstnanosti a důchodů. Francouzské odbory už oznámily, že na podzim vyrazí do ulic a budou proti reformám protestovat.

Na propadu popularity se s určitostí podepsala také špatná a netransparentní komunikace s veřejností. Francouzští novináři se netají tím, že mají s prezidentem komplikované vztahy, za které může Macronova umíněnost odpovídat na jejich dotazy pouze tehdy, pokud on sám uzná za vhodné.

„Přijal naprosto jasnou strategii, a to nebavit se s novináři,“ říká expert na francouzskou vnitřní politiku na Oxfordské univerzitě Sudhir Hazareesingh. Vůbec nejmladší prezident v historii Páté republiky se podle něj raději ukazuje ve světle kamer po boku světových lídrů nebo hvězd pop music, než aby si sedl s novináři a vysvětlil jim své postoje. „Takhle to nepůjde. Až příliš se soustředí na zahraniční politiku a Evropu, kde se snaží získat autoritu, což se mu daří. Pokud to ale budete takto dělat příliš dlouho, lidé si brzy začnou myslet, že vás zajímají pouze nablýskané věci a nikoliv každodenní starosti obyčejných lidí,“ dodal.

I přesto, že se zatím zdá, že Macron na poli zahraniční politiky září, do budoucna to lehké mít nebude ani tady. Potvrzují to slova nejmenovaného vysoce postaveného francouzského diplomata, který v minulosti působil na několika ambasádách po celé Evropě. „Sečteno podtrženo, 40 % diplomacie je divadlo. Francie má prezidenta, který tomu naprosto perfektně rozumí. Samozřejmě nyní čekáme, jak naloží s těmi zbývajícími 60 %,“ citoval ho bruselský server Politico.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1