Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maďarsko chce zrušit Benešovy dekrety. Jen se snaží odvrátit pozornost, říká analytik

Maďarsko chce zrušit Benešovy dekrety. Jen se snaží odvrátit pozornost, říká analytik

Podle maďarského ministra pro národnostní politiku Arpáda Potápiho by Maďarsko mělo usilovat o zrušení Benešových dekretů, na jejichž základě Československo po druhé světové válce zbavilo velkou část Maďarů občanství a majetku. Podle analytika Víta Dostála se však politická strana Fidész, která je u moci, snaží pouze odvrátit pozornost od svého vládnutí. 

Podle Potápiho po válce nejvíce trpěli Maďaři v Československu, kteří přišli o státní příslušnost v rodné zemi a stali se obětí "ďábelského plánu," který prý hledal viníky mezi nevinnými, uvedl politik konzervativní vládní strany Fidész.

Strana Fidész má ostatně kritizování Benešových dekretů téměř jako sport. V roce 2015 se do nich opřel předseda maďarského parlamentu z Fidésze László Kövé a již v roce 2002 v tomto ohledu vystupoval Viktor Orbán v Evropském parlamentu, doplňuje Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Podle Dostála však nyní zdůrazňováním bolavého tématu mnoha Čechů může jít Fidészi o změnu tématu. „Může to být podobné odvracení pozornosti, jaké strana praktikovala již v lednu honem na svůj neziskový sektor. Je také možné, že to je součást předvolebního vymezování se,“ míní analytik.

Když nadhodil revizi Benešových dekretů před dvěma lety Kövér, putoval maďarský velvyslanec okamžitě na kobereček k ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi. Nyní však diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Maďarskem však nejspíše v ohrožení nejsou. „Maďarsko má nyní své diplomatické vztahy s okolními státy na skvělé úrovni, myslím si, že to celé brzy vyšumí,“ odhaduje Dostál.

Slovenská i česká politická reprezentace zrušení Benešových dekretů dlouhodobě odmítá. Ústavní soud ČR potvrdil platnost výnosů v době vzniku a jejich závaznost, což znamená, že jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, ale soud odmítl, neboť jsou již právně neúčinné.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1