Maďarský premiér jako vzor: Favorit slovinských voleb se inspiroval protiimigrační politikou Viktora Orbána | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maďarský premiér jako vzor: Favorit slovinských voleb se inspiroval protiimigrační politikou Viktora Orbána

Maďarský premiér jako vzor: Favorit slovinských voleb se inspiroval protiimigrační politikou Viktora Orbána

Slovinsko v neděli rozhodne v předčasných volbách o novém složení svého parlamentu. Průzkumy naznačují, že se vítězem stane Slovinská demokratická strana (SDS) bývalého premiéra Janeze Janši, který se v předvolební kampani inspiroval protiimigrační politikou maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předvolební sondáže se v předpovědích procentního zisku jednotlivých hlavních stran a kandidátek dost rozcházejí, nicméně v pořadí se více méně shodují. SDS, jejíž předák Janša už byl předsedou vlády dvakrát (2004-2008 a 2012-2013), je ve všech průzkumech první. Podle některých by mohla získat až kolem 25 procent hlasů. Janša je ovšem považován za kontroverzního politika zatíženého několika soudními kauzami a experti soudí, že nemá velký "koaliční potenciál". Z dosovadních parlamentních stran je zatím odhodláno spojit se s ním jen Nové Slovinsko - křesťanští demokraté (NSi).

Druhým v pořadí zřejmě bude dosud neparlamentní strana Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ). Ta zpočátku ankety vedla, než Janša zaujal voliče důraznějším upozorňováním na migrační problematiku. Ta je ve Slovinsku citlivým tématem zejména nyní, když se mluví o možné nové migrační vlně přes "novou balkánskou cestu", která by opět vedla přes Slovinsko.

Otázkou je, zda se k Šarecovi nakonec nepřikloní zhruba dvacet procent dosud nerozhodnutých voličů. Bývalý komik, novinář a posléze lokální politik je v zemi dost populární, jak ukázaly loňské prezidentské volby, ve kterých se překvapivě dostal do druhého kola. Sice v něm prohrál s prezidentem Borutem Pahorem, ale dostal 47 procent hlasů.

Pokud jde o členy stávající vládní koalice, do Státního shromáždění se nepochybně dostanou Sociální demokraté (SD) a Strana moderního centra (SMC) premiéra Mira Cerara. Třetí koaliční partner, Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS), by podle jednoho průzkumu mohl mít potíže překonat limit čtyř procent hlasů pro vstup do zákonodárného sboru.

Cerar v březnu odstoupil kvůli tomu, že nejvyšší soud zrušil výsledek referenda, které schválilo železniční projekt za miliardu eur (25,4 miliardy korun). A protože prezident Pahor se rozhodl, že sestavením nové vlády nepověří jiného kandidáta, jdou nyní Slovinci k volebním urnám v předčasném termínu.

Jedná se o osmé parlamentní volby, přičemž třetí předčasné, od nabytí samostatnosti Slovinska v roce 1991. Podle státní volební komise se do nich přihlásilo 25 stran a kandidátek, přičemž o 90 poslaneckých mandátů usiluje 1600 kandidátů.

Zákonodárci jsou voleni dvěma způsoby. Proporcionálním způsobem je 88 poslanců vybíráno v osmi volebních obvodech, přičemž z každého se jich do parlamentu dostane 11. Dva mandáty jsou pak vyhrazené pro zástupce italské a maďarské národnostní menšiny, kteří jsou voleni samostatně jednokolovým většinovým systémem.

Hlasovací střediska budou pro 1,7 milionu voličů v neděli otevřená od sedmi ráno do sedmi večer. První neoficiální částečné výsledky se čekají v neděli večer. Po uzavření hlasovacích středisek je bude na svém webu postupně zveřejňovat státní volební komise, a to i s průběžným odhadem, které subjekty a s kolika mandáty se do parlamentu dostanou.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.