Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maďarský premiér jako vzor: Favorit slovinských voleb se inspiroval protiimigrační politikou Viktora Orbána

Maďarský premiér jako vzor: Favorit slovinských voleb se inspiroval protiimigrační politikou Viktora Orbána

Slovinsko v neděli rozhodne v předčasných volbách o novém složení svého parlamentu. Průzkumy naznačují, že se vítězem stane Slovinská demokratická strana (SDS) bývalého premiéra Janeze Janši, který se v předvolební kampani inspiroval protiimigrační politikou maďarského premiéra Viktora Orbána.

Předvolební sondáže se v předpovědích procentního zisku jednotlivých hlavních stran a kandidátek dost rozcházejí, nicméně v pořadí se více méně shodují. SDS, jejíž předák Janša už byl předsedou vlády dvakrát (2004-2008 a 2012-2013), je ve všech průzkumech první. Podle některých by mohla získat až kolem 25 procent hlasů. Janša je ovšem považován za kontroverzního politika zatíženého několika soudními kauzami a experti soudí, že nemá velký "koaliční potenciál". Z dosovadních parlamentních stran je zatím odhodláno spojit se s ním jen Nové Slovinsko - křesťanští demokraté (NSi).

Druhým v pořadí zřejmě bude dosud neparlamentní strana Kandidátka Marjana Šarece (LMŠ). Ta zpočátku ankety vedla, než Janša zaujal voliče důraznějším upozorňováním na migrační problematiku. Ta je ve Slovinsku citlivým tématem zejména nyní, když se mluví o možné nové migrační vlně přes "novou balkánskou cestu", která by opět vedla přes Slovinsko.

Otázkou je, zda se k Šarecovi nakonec nepřikloní zhruba dvacet procent dosud nerozhodnutých voličů. Bývalý komik, novinář a posléze lokální politik je v zemi dost populární, jak ukázaly loňské prezidentské volby, ve kterých se překvapivě dostal do druhého kola. Sice v něm prohrál s prezidentem Borutem Pahorem, ale dostal 47 procent hlasů.

Pokud jde o členy stávající vládní koalice, do Státního shromáždění se nepochybně dostanou Sociální demokraté (SD) a Strana moderního centra (SMC) premiéra Mira Cerara. Třetí koaliční partner, Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS), by podle jednoho průzkumu mohl mít potíže překonat limit čtyř procent hlasů pro vstup do zákonodárného sboru.

Cerar v březnu odstoupil kvůli tomu, že nejvyšší soud zrušil výsledek referenda, které schválilo železniční projekt za miliardu eur (25,4 miliardy korun). A protože prezident Pahor se rozhodl, že sestavením nové vlády nepověří jiného kandidáta, jdou nyní Slovinci k volebním urnám v předčasném termínu.

Jedná se o osmé parlamentní volby, přičemž třetí předčasné, od nabytí samostatnosti Slovinska v roce 1991. Podle státní volební komise se do nich přihlásilo 25 stran a kandidátek, přičemž o 90 poslaneckých mandátů usiluje 1600 kandidátů.

Zákonodárci jsou voleni dvěma způsoby. Proporcionálním způsobem je 88 poslanců vybíráno v osmi volebních obvodech, přičemž z každého se jich do parlamentu dostane 11. Dva mandáty jsou pak vyhrazené pro zástupce italské a maďarské národnostní menšiny, kteří jsou voleni samostatně jednokolovým většinovým systémem.

Hlasovací střediska budou pro 1,7 milionu voličů v neděli otevřená od sedmi ráno do sedmi večer. První neoficiální částečné výsledky se čekají v neděli večer. Po uzavření hlasovacích středisek je bude na svém webu postupně zveřejňovat státní volební komise, a to i s průběžným odhadem, které subjekty a s kolika mandáty se do parlamentu dostanou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1