Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Maltská novinářka zaplatila za boj s korupčníky životem, není ale jediná. 5 vražd žurnalistů, které otřásly světem

Maltská novinářka zaplatila za boj s korupčníky  životem, není ale jediná. 5 vražd žurnalistů, které otřásly světem

Maltou otřásá případ vraždy investigativní novinářky Daphne Caruanové Galiziové, která se dlouhodobě věnovala odhalování politické korupce v rámci rozkrývání aféry Panama Papers. Za svou odvahu zaplatila cenu nejvyšší. Podobných případů se však každý rok objevují přinejmenším desítky. Jen za loňský rok to podle zprávy International News Safety Institute bylo celkem 115 novinářů, nejčastěji umírali v Kolumbii, Mexiku, Afghánistánu a Rusku. Podívejte se na pět nejděsivějších úmrtí žurnalistů z posledních let.

Daphne Caruanová Galiziová

Smrt investigativní žurnalistky Daphne Caruanové Galiziové, která zemřela v pondělí při výbuchu bomby nastražené v autě, je prvním případem vraždy novináře na Maltě. „Má matka byla zavražděna, protože hájila právní řád proti těm, kteří se jej snažili porušit,“ napsal na facebooku syn Matthew Caruana Galizia, který ze spoluúčasti nepřímo obvinil vládu premiéra Josepha Muscata. Právě on byl jedním z těch, které měla Galiziová na mušce.

„Byla mým největším nepřítelem,“ přiznal maltský premiér v rozhovoru pro deník La Repubblica. Zároveň ale prohlásil, že její vrahy najde a postaví je před soud. Galiziová podle něj měla nepřátele na všech stranách.

Novinářka na jaře rozpoutala několik afér poté, co několik lidí blízkých premiérovi včetně jeho partnerky obvinila z toho, že si otevřeli účet v Panamě, kam posílali mimo jiné úplatky z Ázerbájdžánu. „Je to politická vražda, protože měla jasný politický kontext a stát tuto novinářku, která byla v nebezpečí, neochránil,“ řekl o smrti Galiziové člen místní strany Zelených Michal Briguglio.

Kim Wallová

Dalším případem, který v posledních měsících sleduje celý svět, je vražda švédské novinářky Kim Wallové. Její případ je totiž v porovnání s dalšími tragickými osudy novinářů velmi brutální. Wallová byla naposledy spatřena 10. srpna, kdy nastoupila na palubu ponorky Petera Madsena, o které psala reportáž. Od té doby byla novinářka nezvěstná. Až 21. srpna byl nalezen trup jejího těla, ve kterém vyšetřovatelé našli 15 bodných ran.

Z vraždy je obviněný právě Madsen, který podle žalobce ženu usmrtil v zatím neupřesněné době mezi 10. a 11. srpnem. Od těla pak oddělil hlavu i končetiny a torzo se závažím nechal utopit v moři. Konstruktér ale tvrdí, že jde o nešťastnou náhodu. Během prvního veřejného jednání Madsen uvedl, že Wallovou v ponorce zabil těžký poklop, který na ni spadl. Přiznal jen to, že s tělem nakládal 'nevhodně'.

Anna Politkovská

Rozhodně se nejedná o jediné úmrtí novináře z Ruska, případ Anny Politkovské však zná celý svět. Ruská žurnalistka, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka byla zároveň hlasitou odpůrkyní režimu prezidenta Vladimira Putina. Politkovská, která pracovala pro opoziční list Novaja gazeta, napsala knihu „Putinovo Rusko“, kde šéfa Kremlu obviňuje ze zavádění policejního státu v Rusku. Kritizovala také porušování lidských práv v Čečensku ruskými jednotkami a informovala o vraždách a znásilňování, kterých se ruští vojáci dopouštěli na civilním obyvatelstvu. Putinovi byla trnem v oku také kvůli odhalování korupce. Její odvaha se jí ale stala osudnou.

7. října 2006 – tedy zároveň v den narozenin Vladimira Putina, byla šesti ranami zastřelena ve výtahu domu v Moskvě, kde žila. V roce 2014 byli za vraždu Politkovské odsouzeni na doživotí Lom-Ali Gajtukajev a Rustam Machmudov. Další pachatelé Ibrahim Machmudov, Džabrail Machmudov a bývalí policisté Sergej Chadžikurbanov a Dmitrij Pavljučenkov dostali vysoké tresty odnětí svobody. Kdo vraždu objednal, ale známé není.

Alison Parkerová a Adam Ward

Další smrt novinářů, která otřásla celým světem, je případ reportérky Alison Parkerové a kameramana Adama Warda – jejich smrt totiž v roce 2015 sledovali lidé v přímém přenosu. Zatímco z amerického státu Virginia zprostředkovávali živý rozhovor o přínosech cestovního ruchu, vpadl na místo útočník, který po nich začal z naprosté blízkosti střílet. Ředitelka místní obchodní komory, se kterou dělali rozhovor, přežila. Čtyřiadvacetiletá reportérka a její o tři roky kameraman ale takové štěstí neměli a oba na místě zemřeli. Jednalo se o sedmý a osmý případ úmrtí amerického novináře od roku 1992. Pachatelem byl 41letý Vester Lee Flanagan II (známý pod pseudonymem Bryce Williams) – bývalý zaměstnanec televizní stanice WDBJ, který se rozešel se svým zaměstnavatelem ve zlém.

Javier Valdez

Případ Javiera Valdeze je jedním z mnoha tragických osudů novinářů v Mexiku. Uznávaný žurnalista, který v roce 2011 získal mezinárodní novinářskou cenu za boj za nezávislost médií, psal především o nelegálním obchodu s drogami, právě to se mu zřejmě stalo osudným. Valdez byl zastřelen v polovině května v oblasti působení drogových kartelů na severozápadě Mexika – konkrétně ve městě Culiacán, metropoli státu Sinaloa, který je působištěm stejnojmenného obávaného kartelu, jehož někdejší boss Joaquín Guzmán byl vydán k soudu do Spojených států.

Jen tři dny po smrti Valdeze byl unesen další mexický novinář Salvador Adame, který byl zároveň majitelem a ředitelem regionální mexické televize Canal 6TV. Neznámí pachatelé ho unesli 18. května. Ohořelé tělo policie našla až 14. června.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1