Matador izraelské politiky Meridor exkluzivně: Likud už není liberální, je to zásadní změna | info.cz

Články odjinud

Matador izraelské politiky Meridor exkluzivně: Likud už není liberální, je to zásadní změna

Sedíme v typické jeruzalémské kavárně, ze dřeva a skla. Je dopoledne, takže opravdu při kávě. Kolem lomozí svátečně naladění Izraelci, blíží se volné dny. Muž sedící proti mně je „likudníkem“ starého střihu, který v izraelském parlamentu strávil jako poslanec přes dvě desetiletí. Úřadoval na několika ministerstvech a před šesti roky končil jako vicepremiérem ve vládě Benjamina Netanjahua. Toho teď Dan Meridor (72) velmi hlasitě kritizuje.

Meridor v dresu pravicové strany Likud působil řadu let, patřil k jeho nejviditelnějším tvářím. Nejpozději v roce 2013 se ovšem rozešel s dosavadním premiérem Netanjahuem, kterého teď za mnohé kritizuje. A není nadšen ani ze současného směřování partaje, kterou dlouho reprezentoval.

„Genetický kód Likudu je už v jeho názvu: vznikl jako národní a zároveň liberální hnutí,“ vysvětluje lehce pedagogickým tónem muž, který nyní opravdu přednáší po celém světě. „Strana měla vyvažovat zájmy židovského národa liberálními hodnotami. Jde o nesmírně důležitou rovnováhu. Nacionalismus umí být bez liberalismu velice nebezpečný. A liberalismus naopak dokáže být navýsost naivní, pokud postrádá národní ukotvení.“

Izraelské volby: Kdo usiluje o hlasy voličů?

Podle Meridora nyní svět opět objevuje antiliberální tendence, které zavrhl po druhé světové válce, kdy se v důsledku válečných hrůz přinejmenším jeho západní část rozhodla pro svobodu, demokracii a striktní dodržování lidských práv. Po pádu komunistického bloku se prý i z Izraele zdál být globální vývoj nadějný. „Historie ale pochopitelně nekončí, jak napsal Francis Fukuyama. Jsme svědky obratu k populismu, nacionalismu, náboženskému fanatismu,“ říká mi někdejší politik. A dodává: „Lidé nechtějí být pouze příslušníky globálního společenství. Chtějí svoji kulturu, kmen, národ, jazyk. Identitu. Příkladem budiž Polsko, Maďarsko, vítězství Donalda Trumpa nebo brexit.“

A jak je na tom nejsilnější pravicové, nyní vládnoucí hnutí Izraele, které má velmi reálnou šanci i po nadcházejících volbách řídit židovský stát? „Likud už po mém soudu nelze označit za stranu zastávající liberální principy. Jde mnohem víc o pro-národní, místy nacionalistickou stranu. Což je zásadní změna, k níž nedošlo přes noc,“ vysvětluje Dan Meridor. „Osobně se mi tato změna nelíbí. Ano, lze mě proto považovat za kritika nového směřování Likudu,“ konstatuje.

A jak hodnotí Netanjahuův předvolební krok, když premiér svým partnerům na pravici slíbil významné posty v budoucí koalici výměnou za to, že 'absorbují' následovníky extremistického rabína Meira Kahaneho (1932 až 1990)? (Prý proto, aby pravice neztratila žádný z hlasů.) „Jako člen Likudu jsem v roce 1988 bojoval za to, aby se tato rasistická strana (Kach – pozn. redakce) nesměla zúčastnit politického života. A také jsme ji tehdy zakázali,“ vzpomíná tehdejší ministr spravedlnosti. Pak ovšem o poznání smířlivěji poznamenává, že Kahaneho žáci nemusejí být tak extremističtí jako jejich učitel a že radikálně pravicové postoje jsou – na rozdíl od těch rasistických – legitimní.

„Až se Palestinci smíří s realitou, získají stát“

Mohou nadcházející volby proměnit vztah Izraele k Palestincům? V současnosti dominantní Likud odmítá tzv. dvoustátní řešení, které předpokládá vznik nezávislé Palestiny vedle Izraele. „Myšlenka tzv. dvoustátního řešení není mrtvá. Ba co víc, sami jí musíme udržet ve hře. Teď se takové uspořádání nejeví jako úplně praktické, ale v dlouhodobém horizontu neexistuje jiné řešení,“ soudí Meridor ve zcela klíčové otázce. Důvod? Prý zachování vlastní identity. Tedy zachování židovského charakteru Státu Izrael. V jednom společném územním celku by prý nakonec arabští obyvatelé převážili demograficky a tedy i politicky.

Izrael

„Chyba (za neúspěch mírového jednání) je ale na druhé straně,“ soudí někdejší pravicový poslanec. Palestinští předáci podle něj „neměli odvahu vlastním lidem říci, že vlastní stát lze získat jen tehdy, pokud se vzdají pokusů změnit historii“. Jinými slovy: musejí se vzdát záměru zlikvidovat židovský stát a vrátit tak běh dějin před rok 1948, kdy Izrael vznikl.

Dan Meridor se ještě jako aktivní lídr setkával s palestinskými předáky často. „Abú Mázina jsem dokonce hostil u sebe doma,“ vzpomíná na návštěvu stávajícího palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, pro kterého použil jeho specifické arabské jméno. Dva týdny na začátku tisíciletí pobyl rovněž v americkém Camp Davidu, kde se zúčastnil neúspěšných mírových jednání. Roku 2000 se v letním sídle amerických prezidentů sešli palestinský předák Jásir Arafat a tehdejší premiér židovského státu Ehud Barak, aby za dozoru Billa Clintona dospěli ke smíru. Nestalo se. Meridor tvrdí, že na vině byl Jásir Arafat, který tehdy kromě jiného odmítl nabídku rozděleného Jeruzaléma. Další analytici ovšem s odkazem na ostatní účastníky schůzky hodnotí připravenost k dohodě obou vyjednávajících stran jinak, či přinejmenším opatrněji.

Jeruzalém - Staré město

Je tedy Jeruzalém hlavním problémem židovsko-arabského sporu? „Arabové, respektive muslimové mu vládli dlouhá století. Nejdříve Osmané, pak Jordánci. Žádný z nich si v něm nezřídil hlavní město. Během tisíciletí, po která existuje, nebyl Jeruzalém nikdy centrem jiného než židovského státu,“ nezapře sionistické nazírání světa dlouholetý zákonodárce za Likud. „Jeruzalém je pro mě především Staré město. Naše ministerstva, parlament, všechny budovy a symboly státnosti stojí mimo něj. Ať si Palestinci zřídí své úřady ve stejné vzdálenosti od svatých míst. A ať tomu místu pak říkají, jak chtějí, třeba i Jeruzalém. Já jim v tomto směru radit nebudu,“ uzavírá Dan Meridor.

Kdo je Dan Meridor?
Vystudovaný právník Dan Meridor (72) strávil v izraelském parlamentu dlouhých 23 let a celkem čtyřikrát byl ve vládě, ve třech případech za pravicovou stranu Likud. Na sklonku (dosavadní) politické kariéry v letech 2009 až 2013 řídil jako vicepremiér rezort zpravodajských služeb v tehdejším kabinetu pravicového premiéra Benjamina Netanjahua, se kterým se nakonec názorově rozešel.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Články odjinud