Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mečiar si ze Slovenska udělal království: Zneužíval moc, aby chránil sebe a kamarády

Mečiar si ze Slovenska udělal království: Zneužíval moc, aby chránil sebe a kamarády

Vladimír Mečiar jako slovenský premiér opakovaně zneužil svoji moc. Rozhodl o tom nyní Ústavní soud. Ten posuzoval hlavně sporné amnestie, které Mečiar udílel v roce 1998, když dočasně převzal kompetence prezidenta. Osvobodil tehdy také pachatele únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče.

Slovenským soudům to trvalo 19 let, než rozhodly o sporném období na přelomu let 1998 a 1999, kdy země dočasně neměla prezidenta a jeho pravomoci převzal tehdejší premiér Vladimír Mečiar. Ten rozhodně nebyl jen „papírovým“ náhradníkem, ale začal plně využívat práva prezidenta na udílení amnestií. A dostalo se i na pachatele únosu syna bývalého prezidenta státu Michala Kováče.

Ústavní soud teď, jak upozornil slovenský Denník N, zveřejnil nález, kterým potvrdil zrušení sporných Mečiarových amnestií. V odůvodnění se píše, že bývalý trojnásobný premiér zneužil svoji moc a zpronevěřil se slibu, aby ochránil sám sebe a své podřízené. Na zrušení amnestií se už dříve usnesl Parlament. Rozhodnutí nyní posvětil i soud.

Únos Kováčova syna Michala se stal 31. srpna 1995. Skupina mužů ho odvlekla do rakouského Hainburgu, kde ho uviděl a nahlásil náhodný svědek. Michal Kováč mladší byl zbitý a opilý do bezvědomí. Zamýšleným důsledkem únosu mělo být prý předčasné odstoupení Kováče staršího z postu prezidenta.

Důvodem pokusu o odstranění nepohodlného prezidenta mohly být přetrvávající spory mezi Mečiarem a Kováčem. Prezident v březnu 1994 vystoupil v Parlamentu, kde přednesl zprávu o stavu republiky, ve které premiéra Mečiara kritizoval. Na základě tohoto vystoupení poslanci vyslovili vládě nedůvěru a Mečiar se svojí stranou HZDS musel do opozice. V předčasných volbách strana ale opět zvítězila a její členové tlačili tehdy na prezidenta Kováče, aby podal demisi. Kováč to ale neudělal. V srpnu 1995 pak následoval únos jeho syna.

Kováčovo volební období skončilo v březnu 1998. Protože se do skončení období nepodařilo zvolit nového prezidenta, převzal dočasně jeho pravomoci premiér Mečiar. Ten vyhlásil amnestii, která dopadla i na pachatele únosu prezidentova syna. Mečiar opakovaně odmítl v kauze únosu vypovídat.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744