Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová hodila Trumpa přes palubu, už s ním nepočítá, píší vlivná americká média

Merkelová hodila Trumpa přes palubu, už s ním nepočítá, píší vlivná americká média

Německá kancléřka Angela Merkelová již pro svou vlast a ani Evropu nepovažuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za důvěryhodného partnera a svým nedělním prohlášením v Mnichově o nutnosti starého kontinentu spoléhat sám na sebe otevřela novou kapitolu v transatlantických vztazích. Tak hodnotí kancléřčin postoj po setkání s Trumpem, se kterým minulý týden jednala na summitech NATO i skupiny sedmi globálních ekonomik G7, vlivná americká média jako The New York Times a The Washington Post.

Deník The Washington Post označil slova Merkelové, kterou považuje za faktickou vůdkyni Evropy, za prozatím vůbec nejtvrdší hodnocení Trumpovy historicky první návštěvy evropského kontinentu v roli prezidenta USA. List poznamenal, že ačkoli kancléřka ani jednou v kritickém proslovu nezmínila Trumpovo jméno, není pochyb o tom, že právě na amerického prezidenta její slova mířila.

„Doby, ve kterých jsme mohli plně spoléhat na ostatní, takříkajíc skončily,“ citoval The New York Times projev Merkelové s jejím dovětkem, že k tomuto názoru „dospěla v posledních dnech“. A právě v uplynulém týdnu se s Trumpem setkala v Bruselu na summitu NATO a poté v Itálii na vrcholné schůzce představitelů G7.

„Tvrdý komentář Merkelové je možným zemětřesením v transatlantických vztazích. S klesající ochotou USA zasahovat v zámoří se Německo v partnerství s Francií stává dominantní silou,“ napsal The New York Times. Ten zároveň dodal, že nový francouzský prezident Emmanuel Macron již jasně ukázal, že chce s Německem spolupracovat.

The New York Times si rovněž povšimnul, že Merkelová si stále více zvyká na fakt, že Británie opouští Evropskou unii, což je také jeden z důvodů, proč kancléřka vyzvala, aby Evropa vzala osud do svých rukou.

„Zdá se to být konec éry, kdy Spojené státy udávaly krok a Evropa kráčela v jejich stopách,“ prohlásil někdejší americký vyslanec při NATO Ivo Daalder. „Dnes Spojené státy míří v klíčových záležitostech směrem, který se zdá zcela opačný s tím, kam směřuje Evropa. Prohlášení Merkelové je uznáním této nové skutečnosti,“ dodal.

Řada komentářů na sociálních sítích ale podle DPA upozorňuje na to, že kancléřka nezvykle otevřeně hovořila na předvolebním shromáždění v pivním stanu, takže jakékoli vyvozování nové podoby transatlantických vztahů z jejích slov by bylo jen nepřiměřeným nafukováním kampaňové rétoriky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1