Měsíc od otravy agenta Skripala: Kdo byl vyhoštěn a jak případ připomněl praktiky ze studené války | info.cz

Články odjinud

Měsíc od otravy agenta Skripala: Kdo byl vyhoštěn a jak případ připomněl praktiky ze studené války

Otrava bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v britském městě Salisbury hýbě mezinárodní dipomacií už měsíc. Stala se zatím poslední rozbuškou mezi Ruskem, EU a Spojenými státy. Západ z použití nervové látky novičok viní Moskvu, ta vinu popírá a ukazuje naopak na některé evropské státy, včetně Česka, kde se podle Kremlu látka měla také vyvíjet. Kvůli napětí už došlo k vyhoštění desítek diplomatů. Co vše za posledních třicet dnl stalo, vám přinášíme v přehledném shrnutí.

Otrava a kolaps

V Salisbury byl 4. března 2018 postižen v té době neznámou látkou bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Dvojice byla nalezena v bezvědomí v centru města a oba byli kritickém stavu hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Podle pozdějších spekulací byla vražedná látka umístěna do zavazadla Skripalové před jejím odletem do Londýna, kam z Moskvy odcestovala 3. března.

6. března - Britský ministr zahraničí Boris Johnson potvrdil, že Skripal je hospitalizován.

7. března - Britská policie oznámila, že Skripalovi byli postiženi nervově paralytickou látkou.

11. března - Vyšetřování odhalilo stopy jedu v restauraci Zizzi a v hospodě The Mill v centru Salisbury.

Západ viná Rusko, stopy studené války

12. března - Britská premiérka Theresa Mayová označila za vysoce pravděpodobné, že za otravu je zodpovědné Rusko. Podle Mayové otravu způsobila nervová látka novičok vyvinutá v SSSR na konci éry studené války. Moskvu vyzvala, aby podala vysvětlení, jak se látka dostala do Británie. Ruský prezident Vladimir Putin poté vyzval Londýn, aby nejprve zjistil, co se přesně stalo, a pak teprve o tom s Ruskem hovořil.

13. března - Vil Mirzajanov, jeden z hlavních tvůrců novičoku, řekl, že novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné.

Diplomat sem, diplomat tam

14. března - Británie oznámila, že v reakci na případ otravy vypoví 23 ruských diplomatů. Kromě vypovězení diplomatů Británie zruší také plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni včetně pozvání ministra zahraničí Sergeje Lavrova, informovala Mayová. Členové vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v létě.

- Kauzou se začala zabývat i Rada bezpečnosti OSN.

15. března - USA, Francie a Německo podpořily Británii, která je přesvědčená, že za útokem stálo Rusko. Západní země zároveň vyzvaly Moskvu, aby poskytla informace o novičoku, ruští představitelé popřeli existenci programu vývoje této látky.

16. března - Ministr Johnson řekl, že útok s nejvyšší pravděpodobností nařídil osobně Putin. Kreml vyjádření označil za neodpustitelné porušení diplomatické slušnosti.

- Ruští vyšetřovatelé zahájili vyšetřování otravy Skripalové, která je ruskou občankou, a vraždu Nikolaje Gluškova, bývalého přítele miliardáře a kritika Kremlu Borise Berezovského. Britská policie prozatím ale vyloučila, že by úmrtí Gluškova souviselo s kauzou Skripal.

17. března - Moskva oznámila vyhoštění 23 britských diplomatů a zároveň odvolala souhlas s fungováním britského generálního konzulátu v Petrohradu a nařídila zastavit v Rusku činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů - Britské rady.

Novičok v Česku?

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Česko, Slovensko, Británie, Švédsko a možná i USA od konce 90. let provádějí "intenzívní výzkum" podobných látek jako novičok. Praha, Bratislava a Stockholm obvinění odmítly.

18. března - Ruský prezident Vladimir Putin, který drtivě zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, opět popřel podíl Ruska na otravě Skripala.

19. března - EU vyzvala Rusko, aby bezodkladně odpovědělo na otázky Londýna a mezinárodního společenství ohledně útoku.

21. března - Ruský diplomat Vladimir Jermakov před pozvanými velvyslanci řekl, že Moskva se obává, že by Britové mohli zničit klíčové důkazy o útoku. Zdůraznil také, že Rusko nikoho neobviňuje z útoku a že dřívější odvolávání na potenciál Česka a Švédska mělo sloužit pouze jako příklad vyspělosti výzkumu.

22. března - Bruselský summit EU odsouhlasil názor Londýna, že za útokem v Salisbury je odpovědné Rusko.

Diplomatická bitva eskaluje

23. března - EU se na summitu rozhodla povolat svého velvyslance v Moskvě ke konzultacím.

26. března - USA, 16 zemí EU, včetně ČR, a další země oznámily, že vyhostí přes stovku Rusů. Ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo, že přijme odvetná opatření.

27. března - Další země a NATO se připojily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Celkem se tak rozhodlo asi 30 zemí, vypovězeno bude přes 150 ruských diplomatů.

29. března - Rusko oznámilo, že vyhostí stejný počet diplomatů, kolik jich dané státy vyhostily do Ruska. Zatím se to týká 120 diplomatů, u čtyř států si vyhradilo právo učinit tak později.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud