Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Miliony Američanů čekají na úder hurikánu. Živelná pohroma zahnala do úzkých i prostořekého Trumpa

Miliony Američanů čekají na úder hurikánu. Živelná pohroma zahnala do úzkých i prostořekého Trumpa

Na východní pobřeží Spojených států dorazí ve čtvrtek večer místního času (v noci na pátek středoevropského) hurikán Florence. Zasáhnout by měl Severní a Jižní Karolínu a část Virginie. Stav ohrožení platí například i v hlavním městě USA Washingtonu. Prezident Donald Trump tvrdí, že vláda je na živel připravená a pochválil se, jak loni zvládla situaci na Portoriku. Tam však umíraly tisíce lidí a americká provincie byla skoro rok bez proudu.

Florence podle předpovědí meteorologů z Národního centra pro hurikány udeří na pobřeží jako hurikán čtvrté kategorie. Následně by měl oslabit na druhou. Při hurikánu čtvrtého stupně dosahuje vítr rychlosti mezi 210 až 249 kilometrů za hodinu a vlny přesahují normální hladinu moře do výše 6,5 metru. Ničí domy, zaplavuje pobřežní oblasti vodou a nechává po sobě i oběti na životech.

Také proto úřady varují, že není radno blížící se živel podceňovat. Stav ohrožení vyhlásila i starostka Washingtonu D.C Muriel Bowserová, jež doporučila lidem předzásobit se potravinami a bateriemi. Americkou metropoli by přitom Florence neměl zasáhnout plnou silnou, jelikož na pobřeží dorazí jižněji, konkrétně u hranic Severní a Jižní Karoliny, na jejímž území bude postupně slábnout.

Z obou nejvíce zasažených států se musí podle nařízení guvernérů evakuovat lidé. V Jižní Karolíně jde asi o milion lidí. Evakuaci nařídila na části svého území také Virginie. Tam se dotkne 245 tisíc osob.

Prezident Donald Trump uklidňuje, že americká administrativa je na zásah zcela připravená. Je ale otázka, co si Trump představuje pod svými slovy, když ve stejné řeči prohlásil, že reakce jeho vlády na loňské údery hurikánů Irma a Maria na Portoriku byly neuvěřitelně úspěšné. „Myslím, že to byl jeden z nejlepších výkonů v dějinách s ohledem na to, o čem se bavíme,“ komentoval prezident v proslovu, kterým popudil guvernéra americké provincie.

Elektrická síť už byla špatná, řekl Trump. Teď ji místní dostali do stejného stavu

Portoriko a jeho problémy se staly symbolem loňské, mimořádně ničivé, hurikánové sezony. Na ostrov krátce po sobě dorazily dva živly čtvrté kategorie. Výsledkem byla spoušť, zničené domy, téměř roční výpadek elektrického proudu a podle posledních údajů také takřka 3000 mrtvých, zatímco dříve se hovořilo jen o 64 zemřelých.

„V humanitární krizi byste se neměl chválit. Nikdy byste neměl být spokojený s tím, co jste udělal. Já nejsem spokojená se vším, co jsem udělala. Mohla jsem udělat víc. Všichni jsme mohli udělat víc,“ komentovala prezidentova slova Carmen Yulín Cruzová, starostka hlavního města Portorika San Juan.

Trumpovu reakci navíc řada expertů, pozorovatelů a portorických politiků nepovažovala za adekvátní ani loni. Ti měli pocit, že na ně Washington zapomněl a nechal ostrov na pospas svému osudu. Federální pomoc dorazila pozdě a v nedostatečné míře. A Cruzová Trumpovi vyčetla i to, že neprojevil účast s poškozenými a místo toho po svém příletu na místo rozhazoval mezi zoufalé obyvatele papírové utěrky.

Ti přitom potřebovali daleko více. Mnoho lidí zemřelo nikoli po pádu stromu, střech nebo po záplavách, ale v následku nedostatku pitné vody a špatné lékařské péče. Zatímco na Floridě, která se loni s hurikány také potýkala, se i kvůli pomoci centrálních orgánů dařilo škody napravovat relativně rychle, Portoriko až v srpnu prohlásilo, že dokázalo plně připojit všechny k elektrickému proudu.

To však jen znamená, že se podařilo obnovit síť do původního stavu, v jakém byla před hurikány. Nikoli, že by nyní byla odolnější. Portoriko přitom leží v oblasti, kde hurikány nejsou výjimečné. Mimochodem i situace kolem elektrického vedení je v rozporu s Trumpovými slovy. Prezident ve čtvrtek pravil, že síť byla ve špatném stavu už před hurikánem.

Svépomoc nahrazovala nefungující agenturu. Té teď Trump ještě sebral peníze

Portoričané si při obnově ostrova navíc dost často pomáhali sami, jelikož pomoc z centra nebyla dostatečná. Příkladem za všechny je příběh Jorge Bracera, jenž se stal jednou z ikon svépomoci, přestože ještě několik týdnů před hurikánem řešil problémy se zlomenou nohou.

Bracero se do záchranných prací zapojil prakticky hned po úderu druhého hurikánu. „Moje žena a rodina mě sledovaly v televizi, jak křičím,“ vzpomínal pro magazín Wired muž, který nejen pomoc sám poskytoval, ale také organizoval přes sociální sítě. Snažil se pro ostatní zajistit jídlo, prát prádlo a dodávat naději. „Nejste zapomenutí,“ psával do svých příspěvků.

„Nečekal jsem takovou míru zoufalství,“ konstatoval. Právě on a jemu podobní pomohli postavit ostrov po roce od tragédie znovu na nohy, zatímco vládní orgány postupovaly pomalu a neefektivně. Často na místní, odříznuté od okolního světa, zapomínaly.

Trumpova středeční slova o připravenosti na hurikán a pochvala za zvládnutí situace na Portoriku vyznívají ještě bizarněji s ohledem na jeho nedávné rozhodnutí. Administrativa přesunula téměř 10 milionů dolarů z vládní agentury FEMA, která má za úkol koordinovat pomoc při katastrofách a měla tak činit i na Portoriku, na financování detenčních zařízení pro migranty. Demokraté tento krok označili za skandální.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1