Míra korupce se v Česku snížila. Stále jsme za zbytkem Evropy, krčí rameny neziskovka | info.cz

Články odjinud

Míra korupce se v Česku snížila. Stále jsme za zbytkem Evropy, krčí rameny neziskovka

Míra korupce v české státní správě se loni snížila. Alespoň to tvrdí celosvětový Index vnímání korupce (CPI) za rok 2017, který sestavila společnost Transparency International (TI). V tomto žebříčku se Česko posunulo se o pět míst na 42. příčku ze 180 hodnocených států, kterou sdílí spolu se Španělskem a Kyprem.

Na evropský průměr nicméně Česká republika stále ještě ztrácí. Zatímco náš výsledek v rámci indexu stačil na 57 bodů ze 100 možných a 42. příčku, průměr evropské osmadvacítky je na hodnotě 65 bodů. A navzdory aktuálně lepšímu výsledku Česko v posledních několika letech spíše stagnuje. Třeba minulý rok si v indexu o bod pohoršilo, připomíná Transparency International. 

„V České republice jdou často protichůdné trendy proti sobě,“ analyzuje pro INFO.CZ David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International. „Na jedné straně přijmeme balík protikorupčních zákonů, na druhé straně zpochybníme činnost policie a soudů. Vytvoříme úřad pro dohled nad volebními kampaněmi, ale máme prezidenta, který dokáže jeho pravidla efektivně obcházet.“

Transparency International usuzuje, že mezi největší nešvary české veřejné správy v kontextu korupce patří takzvaná privatizace veřejného zájmu, propojení politické a ekonomické moci a absence některých legislativních opatření či jejich chabá aplikace.

Stagnace či pokles indexu vnímání korupce však není jen symptomem České republiky, ale v posledních letech je lze zobecnit i pro celou Evropu. To je o to více zarážející, že země Starého kontinentu zažívají vrchol ekonomické konjunktury, mají solidní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost a umírněnou inflaci.

„Obecně nahlíženo, Evropa jde v rámci indexu dolů. Vidíme to třeba u skandinávských zemí, Visegrádu či u východní Evropy,“ říká Ondráčka s tím, že pokles se snaží vyvažovat například Francie. „Řekl bych, že je to dané jakousi únavou z boje proti korupci, do kterého sice věnujeme spoustu energie, ale korupční kauzy se nepřestávají vynořovat, a je to do jisté míry dáno i určitou přeregulovaností ve veřejném i v soukromém sektoru. Tam je mnoho různých nařízení, direktiv, směrnic, školení či kontrol, které do jisté míry jen melou naprázdno a zvyšují averzi lidí.“ Posledním důvodem je pak určitá přesycenost daty. Přestože zakládání různých rejstříků a otevřených databází je pozitivní trend, veřejnost je často zaplavena spoustou dat, ve kterých má problém se zorientovat. 

I přesto však k dílčímu růstu u některých států v rámci indexu letos přece došlo, Evropa v první pětce indexu hned čtyři zástupce. Vrcholu žebříčku indexu vnímání korupce za loňský rok dosáhnul Nový Zéland s 89. body. Další pozice pak obsadilo Dánsko, Finsko, Norsko a Švýcarsko. Naopak na chvostu žebříčku se umístila Sýrie, Jižní Súdán a Somálsko.

Nejvíce bodů v indexu loni ztratily Bahrajn (7 bodů) a Libérie (6 bodů), naopak nejvíce si jich připsal Barbados (7 bodů), Trinidad a Tobago (6 bodů) či Spojené Arabské Emiráty (5 bodů).

Index vnímání korupce zveřejňuje mezinárodní organizace Transparency International od roku 1995. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru s použitím stupnice 0-100, kde hodnota 100 označuje země téměř bez korupce a 0 bodů znamená vysokou míru korupce. Počet měřených zemí se mění, loni jich bylo hodnoceno 180.

Žebříček je sestavován na základě průzkumu mezi experty. V nichž experti hodnotí mimo jiné schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce, v různých oblastech veřejné správy čí míru zneužívání veřejných prostředků.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud