Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Moskva chce prý zdiskreditovat NATO. V Litvě se šířila falešná zpráva o dívce znásilněné vojáky

Moskva chce prý zdiskreditovat NATO. V Litvě se šířila falešná zpráva o dívce znásilněné vojáky

Litevská prokuratura začala vyšetřovat lživou zprávu o znásilnění místní dívky německými vojáky z jednotky Severoatlantické aliance. Ti jsou v zemi kvůli odstrašení Ruska. Vyšetřování přichází uprostřed obav, že se Rusko pokouší dezinformačními kampaněmi ovlivnit veřejné mínění a volby na Západě, uvedla agentura Reuters. Moskva popírá, že by byla zapletena do hackerských útoků na západní vlády a instituce.

„Je pravděpodobné, že šíření falešné zprávy mělo zdiskreditovat přítomnost sil NATO v Litvě," uvedla mluvčí předsedy litevského parlamentu. Právě do jeho kanceláře v úterý dorazila zmíněná zpráva zaslaná elektronickou poštou. Psalo se v ní, že skupina německy hovořících mužů minulý týden obklíčila a znásilnila patnáctiletou dívku z dětského domova u kasáren německé jednotky v litevském městě Jonava.

O zprávě byla vyrozuměna i policie, která ale zjistila, že zpráva je lživá, a tak začalo vyšetřování kvůli šíření falešné zprávy. „První zjištění naznačují, že e-mail byl odeslán z třetí země, mimo Evropskou unii," řekl agentuře Reuters prokurátor Darisu Vakavicius.

E-mailová adresa, z níž byla zpráva odeslána, podle mluvčího německého ministerstva obrany již neexistuje. „Je fakt, že šlo o úmyslně falešnou informaci," řekl. Nejmenovaný alianční diplomat v německém tisku uvedl, že se na incident dívá jako na pokus Ruska podlomit alianční misi a obrátit veřejné mínění proti NATO.

Lživá zpráva namířená proti německým vojákům „mohla pocházet z Ruska, ale mohli v tom být i jiní hráči v Litvě," řekl zpravodajskému serveru BNS litevský ministr obrany. Prý v pozadí mohou stát stejní lidé, kteří posílají dopisy litevským poslancům, aby hlasovali proti ratifikaci litevsko-americké smlouvy o postavení amerických vojáků v zemi.

Ministr předpověděl, že podobných provokací nezůstane Litva ušetřena ani v budoucnu. „Nynější výpady jsou teprve začátek. Objeví se i v budoucnu. Spoléháme na solidaritu ze strany médií a novinářů," poznamenal ministr, podle kterého se těsnější koordinace při odrážení obdobných útoků dostala i na program jednání NATO. „Je nutná koordinace nejen mezi Vilniusem a Berlínem, ale i mezi Vilniusem a NATO. Dojde-li v budoucnu k podobným případům, je nutné, aby o nich hned všichni věděli a mohli reagovat," řekl ministr.

Němečtí vojáci představují páteř aliančního praporu v Litvě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1