Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Moskva se obrátila na Organizaci pro zákaz chemických zbraní. Chce odpovědi v kauze Skripal

Moskva se obrátila na Organizaci pro zákaz chemických zbraní. Chce odpovědi v kauze Skripal

Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby mu poskytla informace o vyšetřování případu otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v jihoanglickém Salisbury. Informovala o tom dnes agentura AP. Už v sobotu Moskva zveřejnila seznam otázek, na které požaduje odpověď v souvislosti s kauzou Skripal od Británie a Francie.

Ruská mise při OPCW zaslala sekretariátu organizace podle ministerstva zahraničí seznam celkem třinácti otázek. Ptá se například, o jakou pomoc Británie organizaci požádala, jaké informace Londýn OPCW poskytl či jaká metoda byla použita při sbírání vzorků látky použité při útoku na Sergeje a Juliji Skripalovy.

Británie před časem požádala odborníky OPCW, aby se podíleli na analýze látky, která Skripala a jeho dceru otrávila. Podle Británie jde o nervově paralytickou látku novičok, již vyvinula armáda Sovětského svazu.

Už v sobotu ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že do Londýna a Paříže poslalo seznam otázek ke kauze Skripal. Ptá se například na zdravotní stav Skripalových, jak se podařilo britským odborníkům tak rychle identifikovat nervově paralytickou látku použitou při útoku v Salisbury či jak je do vyšetřování zapojena Francie.

Jak bude Rusko postupovat v případě, že na svoje otázky nedostane odpověď, ministerstvo zahraničí neuvedlo.

Británie tvrdí, že za útokem na Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji je s největší pravděpodobností zodpovědné Rusko. Moskva to odmítá. Kvůli kauze Skripal vypověděly téměř tři desítky zemí kolem 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně a vypověděla stejný počet pracovníků příslušných ambasád.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1