Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mrtvých civilistů přibývá. Pravidla války se musí změnit, vyzývají v OSN Německo s Rakouskem

Mrtvých civilistů přibývá. Pravidla války se musí změnit, vyzývají v OSN Německo s Rakouskem

V konfliktech po celém světě je nevinné civilní obyvatelstvo stále častějším terčem bojujících stran. Dokazuje to dokument, který Německo představilo na půdě OSN. Podle něj byl v loňském roce zaznamenán rekordní počet civilistů, kteří byli zabiti či zraněni výbušnými zbraněmi, jako jsou letecké bomby, miny či granáty. Právě letecké údery jsou pro civilisty, kteří nemají kam utéct, nejničivější. Německo spolu s Rakouskem proto vyzývají členské země OSN, aby tyto „devastující škody“ začaly řešit a přistoupily ke změnám pravidel války. 

Jak ukazuje dokument, který Německo předložilo na půdě OSN, v roce 2016 způsobily výbušné zbraně víc než 32 tisíc případů úmrtí či zranění civilistů, což podle zprávy představuje 70 procent všech válečných obětí. Největší počet lidí umírá v zemích sužovanými vleklými konflikty, jako je Sýrie, Jemen, Afghánistán, ale terčem smrtících úderů jsou i lidé v Íránu nebo Turecku.

Dokument zároveň upozorňuje na ničivou sílu leteckých útoků, které mají na svědomí vládní síly – počet civilních obětí způsobených samotnými údery ze vzduchu se v roce 2016 zvýšil z 18 na 31 procent. Z obliga však nejsou ani nevládní milice, které v letech 2011 až 2016 zavinily podomácku dělanými výbušnými zbraněmi polovinu všech civilních obětí.

„Víc než polovina lidstva žije ve městech a populace neustále roste, problém tak bude horší a horší. Osobně si myslím, že pokud můžeme zachránit život jediného dítěte, stojí to za to,“ řekl pro britský deník The Guardian rakouský vyslanec při OSN Thomas Hajnoczi. Právě on je jedním z těch, kteří se snaží přimět ke změně postoje smluvní státy Úmluvy CCW – tedy Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, jež způsobují mimořádné utrpení.

Poprvé se o navrhovaných změnách, které počítají s novými pravidly pro používání výbušných zbraní v hustě osídlených oblastech, hovořilo na půdě CCW v pátek. Že ke shodě mezi státy jen tak nedojde, už ale naznačily předběžné rozhovory. O nových pravidlech se podle australského vyslance odmítá bavit především Turecko, které je jednou ze zemí s největším počtem civilních obětí.

„Nehledáme zákaz takových zbraní, ale politické prohlášení jako způsob toho, jak změnit politiku a praxi v chování států během operací,“ tvrdí Laura Boillotová, koordinátorka organizace INEW, která se snaží o omezování výbušných zbraní ve světě. Ve spolupráci s dalšími lidskoprávními organizacemi, jako je Human Rights Watch, Oxfam nebo Save the Children, proto vyzývá země světa, aby iniciativu zakazující používání výbušných zbraní v hustě osídlených oblastech podpořily.

Zatím se za nová pravidla postavilo asi 70 států. „Není mnoho zemí, které říkají: Ano, musíme to udělat,“ řekl v pátek Hajnoczi pro Guardian s tím, že rozhovory jsou zatím v počáteční fázi. „Nemůžete zakázat výbušné zbraně nebo to, aby země bombardovaly vojenské cíle. To je legální. Problém ale je, pokud bombardujete vojenské cíle v civilních oblastech,“ vysvětluje rakouský vyslanec při OSN.

Jak navíc upozorňuje politický poradce pro ochranu civilistů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Simon Bagshaw, mnohem závažnější problémy mohou nastat, i když letecký úder civilisty přímo nezasáhne. „Problém není jen to, když jsou zabiti civilisté, ale dlouhodobé dopady. Mohou zasáhnout cíl, na který mířili, zároveň ale mohou zasáhnout i elektrickou stanici, která čerpá vodu, což má dopad i na deset tisíc lidí,“ vysvětluje Bagshaw.

Aktivistům, kteří se snaží o prosazení změn, nahrávají i příklady z minulosti. Jak například ukázala analýza vojenských akcí NATO v Afghánistánu, počet úmrtí civilistů se po změně vnitřních pravidel pro nálety dramaticky zmenšil. Zatímco v roce 2008 letecké údery NATO způsobily 28 procent všech úmrtí civilistů v Afganistánu, o pět let později se číslo zmenšilo na pouhá čtyři procenta. Právě tyto údaje dokazují, že iniciativa Německa a Rakouska v OSN má smysl. 

  
 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek