Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Můj otec byl špion v boji proti Sovětském svazu, přiznává Američanka. Trauma měl až do smrti

Můj otec byl špion v boji proti Sovětském svazu, přiznává Američanka. Trauma měl až do smrti

Napětí mezi Ruskem a Spojenými státy v posledních letech sílí, podle dcery amerického špiona by se však svět měl blížící se další studené válce vyvarovat. Její otec si totiž jako špion CIA odnesl z operací proti Sovětskému svazu trauma do konce života a není jediný – psychickými problémy trpí i řada dalších pracovníků americké zpravodajské služby, jejich příběhy se však dostanou na veřejnost jen výjimečně. Jaký je ten Paula Dillona?

Evě Dillonové bylo 17 let, když na veřejnost unikla informace, že je její otec Paul Dillon důstojníkem CIA. Do osudného léta 1975, kdy jeden z bývalých špionů napsal knihu odkrývající operace CIA i identitu jejích pracovníků, ona i jejích šest sourozenců všem říkali, že otec pracuje pro ministerstvo zahraničí. Po odhalení, které je jakousi kauzou WikiLeaks sedmdesátých let, ale celá rodina musela s pravdou ven. O příběhu jejího otce infomoval server Daily Beast

Během kariéry amerického špiona v období studené války zažil Paul Dillon hodně. Mezi nejsilnější zážitky však patří polovina srpna 1961, kdy v Berlíně v podstatě přes noc vyrostla nechvalně známá Berlínská zeď. „Měli jsme v Berlíně 180 důstojníků a nepředvídali jsme, že zde bude zeď vystavěna. Mysleli jsme, že nás vyhodí, protože 180 chlapů o zdi vůbec nevědělo,“ řekl Evě Dillonové kolega jejího otce Gus Hathaway.

Zatímco CIA se tehdy snažila vyrovnat se ztrátou svých zdrojů a agentů, kteří zůstali odřízlí za bariérou vystavěnou sovětskými vojáky, obyvatelé západního Berlína měli strach o své příbuzné a přátelé, kteří také zůstali na druhé straně.

Spolu s Hathawayem v Berlíně působil i otec Dillonové. V rámci operace REDSOX trénoval sovětské uprchlíky, kteří se měli vrátit zpět do východního bloku, aby zde pracovali jako agenti v utajení. Trávil s nimi dlouhé měsíce, během kterých získal jejich důvěru, když ale byli jako parašutisti vysazeni v Sovětském svazu, zmizeli. V pozdější zprávě CIA se Dillonová dočetla, že byl její otec ze ztráty zdrcený. Vyšlo také najevo, proč Dillonovi odchovanci zmizeli – stali se oběťmi britského špiona, který přes 25 let pracoval pro Sovětský svaz.

S podobnými psychickými problémy se podle Dillonové potýkalo velké množství špionů, o jejichž příbězích se však veřejnost většinou nedozví. CIA a média totiž obvykle informují o nepovedených operacích, ale o tom, co prožívali agenti v terénu, se píše jen málokdy. Špionů, kteří během operací někoho ztratili, se přitom do konce života musejí vyrovnávat s různými úrovněmi traumatu.

Jako dcera důstojníka, který si z tajných operací do dalšího života odnesl psychické problémy, které s ním prožívala celá rodina, Dillonová varuje před další studenou válkou. Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem totiž v poslední době sílí.

Vztahy mezi Moskvou a západními státy se propadly pod bod mrazu po anexi Krymu v roce 2014, následkem které vzrostly i obavy z ruské hrozby také v baltských zemích. Těm se rozhodlo jít na pomoc NATO, působení vojáků Severoatlantické aliance nedaleko ruských hranic však Kreml pochopitelně špatně nese. Napětí mezi USA a Ruskem navíc v posledních měsících stoupá také kvůli podezření o vazbách Donalda Trumpa na Kreml a možnému ovlivňování amerických prezidentských voleb. Poslední vývoj tak podle Dillonové může vést k další studené válce, které se dá zabránit jen otevřeným diplomatickým dialogem.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1