Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Muslimové jsou v Evropě dobře integrovaní, tvrdí studie. Většina společnosti je ale stále odmítá

Teroristické útoky, které zasáhly Evropu v posledních letech, vyvolávají ve společnosti bouřlivé diskuse o tom, zda jsou přistěhovalci muslimského vyznání ve Francii, Německu či Velké Británii dostatečně integrováni. Podle studie německé organizace Bertelsmann Stiftung muslimové v západní Evropě ušli dlouhou cestu směrem k integraci, zejména pokud jde o jazyk, vzdělání nebo zapojení na pracovní trh – průměrně 90 procent muslimů se navíc cítí se zemí, která jim poskytla nový domov, úzce spojeni. Kamenem úrazu však stále zůstává jejich vyloučení na okraji většinové společnosti.

Podle studie, které se zúčastnilo 10 tisíc lidí v Německu, Francii, Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku a Turecku, jsou muslimové většinovou společností stále odmítáni a často čelí sociálnímu vyloučení. Jejich integrace navíc nebyla dostatečně doprovázena „kulturní a náboženskou asimilací“.

Právě silná víra v islám – podle studie lze celkem 41 % muslimů žijících v těchto zemích označit za silně věřící – zůstává největším kamenem úrazu. Silná náboženská víra a kulturní rozdíly tak „mezi místním obyvatelstvem nadále vyvolávají znepokojení a mají negativní efekt na jejich zapojení do společnosti“, píše se v průzkumu, o kterém informoval server Euractiv.com.

„Obecně platí, že muslimové včetně uprchlíků z posledních let, patří k nejvíce odmítaným společenským skupinám,“ uvádí průzkum. Podle odborníka na sociální soudržnost organizace Bertelsmann Stiftung Stephana Vopela by to tak ale být nemělo.

„Islám není překážkou integrace. Muslimové, i ti silně věřící, se učí nové jazyky a usilují o vyšší úroveň vzdělání stejně jako ostatní přistěhovalci,“ tvrdí Vopel s tím, že když integrace pokulhává, většinou za tím stojí špatné podmínky nastavené státem.

Problémem tak zůstává vyloučení muslimů na okraji společnosti, pokud jde ale o integraci řízenou státem, s tím státy západní Evropy potíž nemají a v posledních letech v tomto ohledu výrazně pokročily. Například pro tři čtvrtiny muslimů narozených v Německu je němčina prvním rodným jazykem. Ve Velké Británii vyrůstá s angličtinou asi 60 procent muslimů.

Podle průzkumu se navíc v průměru 90 procent muslimů cítí se zemí, kde žijí, úzce spojení. Kolem 75 procent muslimů je navíc v častém kontaktu s místním, nemuslimským obyvatelstvem, se kterým tráví i volný čas. To se týká především Švýcarska, Německa a Francie. V Británii a Rakousku je kontakt s nemuslimským obyvatelstvem běžný o něco méně. Průměrně 20 procent nemuslimských obyvatel naopak uvedlo, že by muslima za souseda nechtělo.

Situace v integraci muslimů se zlepšuje také v oblasti vzdělávání. Například ve Francii opouští školu před dovršením 17 let jen jeden z deseti muslimů. V tomto směru naopak pokulhává Německo se 36 procenty a Rakousko, kde ze školy odchází předčasně 39 procent muslimů.

V čem Německo naopak vyniká, je zapojení muslimů na pracovní trh – jejich zaměstnanost se totiž od většinové společnosti dlouhodobě výrazněji neliší. Podobně je na tom také Švýcarsko. Ve Francii, kde je bez práce osm procent většinové společnosti, je však nezaměstnanost muslimů 14procentní. Problémem, který se týká všech zemí, je také nerovnost v odměňování za práci, kdy jsou příjmy muslimů v porovnání s ostatními nižší.

Problém s integrací do společnosti mají podle studie především ti, kteří jsou islámu nejvíc oddaní. I když mají dobré vzdělání, vydělávají méně a jsou ve větší míře nezaměstnaní. Podle studie to může být „znak diskriminace“, průzkum ale zároveň přiznává, že to může být dáno striktním dodržováním náboženských povinností. Důvodem toho, proč nemají tito lidé práci, tak může být například to, že se „nemohou každý den pětkrát modlit nebo nosit náboženské symboly“.

„Zatím žádná země v západní Evropě nenalezla přesvědčivou rovnováhu rovných příležitostí a respektu pro náboženskou diverzitu,“ říká k průzkumu expert na islám z Bertelsmann Stiftung Jasemin El-Menouar.

Průzkum se zaměřil na muslimské obyvatelstvo žijící v těchto zemích dlouhodobě. Studie tak nezahrnuje běžence, kteří do pěti evropských zemí s celkem 14 miliony muslimů přišli až po roce 2010. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1