Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na Guamu to kvůli hrozícímu úderu z KLDR vře. Obyvatelé volají po nezávislosti na USA

Na Guamu to kvůli hrozícímu úderu z KLDR vře. Obyvatelé volají po nezávislosti na USA

Hrozba vojenského konfliktu s KLDR vyvolala na tichomořském Guamu volání po změně politického uspořádání, podle něhož je ostrov takzvaným nezačleněným územím USA s vnitřní samosprávou. Názory na řešení se ale různí.

Někteří obyvatelé ostrova chtějí vyhlásit Guam 51. americkým státem, jiní volají po nezávislosti. Ozývají se i hlasy po omezení přítomnosti americké armády, která na ostrově udržuje 7000 mužů a dvě velké vojenské základny. Hlavní dopravní tepna na Guamu se jmenuje Ulice námořní pěchoty.

Konflikt se Severní Koreou, která Guamu hrozí raketovým útokem, diskusi o politickém statusu ostrova vyhrotil. „Nevolil jsem prezidenta, nezvolil jsem si tuto válku. A přesto je to tady,“ prohlásil šéf guamského parlamentu Benjamin Cruz. Guvernér Eddie Calvo vidí v krizi možnost upozornit na nezvyklé vztahy Guamu s domovskou pevninou a dosáhnout možných změn. Na ostrově se hovoří o „dekolonizaci“.

Calvo zřídil komisi, která se přípravou změn zabývá. Představa je taková, že občané budou hlasovat, zda jsou pro zachování nynějšího stavu, status 51. státu Unie, nebo pro nezávislost. Lidé budou mít možnost projevit svou vůli, ale poslední slovo bude mít Kongres ve Washingtonu.

Guam je americkým územím od roku 1898 s výjimkou dvouletého období za druhé světové války, kdy byl pod kontrolou Japonska. Má vlastní vládu stejně jako padesátka států USA, má guvernéra a zákonodárný sbor. Obyvatelé neplatí americké daně z příjmu, ale mají právo využívat sociální a zdravotní programy.

Hlavním zdrojem příjmů je armáda, v níž mnozí obyvatelé ostrova hrdě slouží. Jiní jsou ale na rozpacích z plánů armády přemístit tisíce příslušníků námořní pěchoty z Japonska na Guam. Madeleine Bordallová, jediná zástupkyně ostrova v Kongresu, přesun vojsk podporuje, protože podpoří guamskou ekonomiku. Calvo podle AP s podporou váhá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1