Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na policistu před katedrálou Notre Dame útočil terorista oceněný Evropskou unií. Získal cenu za boj proti diskriminaci

Na policistu před katedrálou Notre Dame útočil terorista oceněný Evropskou unií. Získal cenu za boj proti diskriminaci

Terorista Farid Ikken, který ve jménu Islámského státu útočil před francouzskou katedrálou Notre Dame, získal jako novinář ve Švédsku cenu Evropské unie za boj proti diskriminaci. Porotci ocenili jeho práci o azylantech, "pro něž není dostupná zdravotní péče a proto končí na ubytovnách". Informoval o tom server Daily Mail. 

Před pár dny útočil kladivem na policisty před katedrálou Notre Dame, v roce 2009 však vystupoval v úplně jiné roli - jako novinář zabývající se migrací získal cenu Národní novinářské ocenění proti diskriminaci. „Je povzbuzující vidět, kolik pozornosti je věnováno tématům diskriminace a diverzity,“ říkal Ikken po obdržení ceny.

Alžířan Farid Ikken tehdy pracoval ve Švédsku, odkud psal pro různé deníky a servery, mezi nimi i pro internetový deník Bejaia-today. Když na sociální síti popisoval svou práci, uvedl, že „dva roky vedl malý tým dvou novinářů, dvou freelancerů a jednoho překladatele“.

„Mou hlavní pracovní náplní bylo zajišťovat, že obsah našich internetových stránek bude neustále aktuální, rovněž jsem editoval materiál, který mi poslali naši novináři či korespondenti,“ říká ke svým civilním pracovním povinnostem terorista na sociální síti LinkedIn.

Před dvěma dny však Ikken ukázal světu svou odvrácenou tvář. U turisticky vyhledávané katedrály Notre Dame totiž s kladivem v ruce a noži v pohotovosti zaútočil na policisty s jediným úmyslem – zabíjet. „Za Sýrii,“ řval, co mu hrdlo stačilo. Jeho úmysly mu naštěstí zhatili připravení strážci zákona, kteří teroristu přemohli, a ten je tak nyní je se střelnými zraněními v nemocnici.

Francouzská policie mezitím prohledala jeho dům na pařížském předměstí, kde nalezla videonahrávky, kde přísahá věrnost Islámskému státu. Přestože Ikken nebyl dříve trestán, na internetových fórech pravidelně vyjadřoval svůj zájem o džihád, uvedl Daily Mail. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1