Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

NATO má 29. člena. Černá Hora se oficiálně připojila k alianci

NATO má 29. člena. Černá Hora se oficiálně připojila k alianci

Černá Hora se  oficiálně stala 29. členem NATO. Přístupové dokumenty na americkém ministerstvu zahraničí při slavnostním ceremoniálu předal černohorský ministr zahraničí Srdjan Darmanović. Předání dokumentů se rovněž zúčastnili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, černohorský premiér Duško Marković a náměstek amerického ministra zahraničí Tom Shannon.

„Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti,“ řekl podle tiskových agentur předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.

Podle Stoltenberga vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance bude „stabilizovat západní Balkán“ a „přinese mír a mezinárodní bezpečnost“.

Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015. Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 28 členských zemí aliance. Jde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.

Po Slovinsku a Chorvatsku je Černá Hora třetí někdejší jugoslávskou republikou, která se stává součástí obranné aliance. V budoucnu by se členem měly stát i Makedonie, jejíž přičlenění blokuje nevyřešený spor s Řeckem o název země, a Bosna a Hercegovina.

Černá Hora disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.

Jedním z klíčových bodů Severoatlantické smlouvy je článek pět, který útok na jednoho člena považuje za útok na celou alianci. Vůdci černohorské opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum.

Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620 000, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie v roce 1999 kvůli událostem v Kosovu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1