Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

NATO není schopné odrazit ruský útok na země východní Evropy, píše se prý v tajné zprávě Aliance

NATO není schopné odrazit ruský útok na země východní Evropy, píše se prý v tajné zprávě Aliance

V případě ruského napadení východoevropských zemí NATO by Severoatlantická aliance nebyla schopná takový útok Moskvy odrazit. Alarmující zjištění vyplývá z tajné zprávy NATO, ze které dnes cituje německý list Der Spiegel. Obsah interního dokumentu neradi uslyší hlavně v baltských zemích, kde mají z ruské agrese dlouhodobě velké obavy.

Zpráva, která hodnotí pokrok NATO v oblasti obranných schopností a odstrašování, hovoří konkrétně o takzvaných Silách rychlé reakce (NATO Response Force – NRF), které by měly být schopné okamžitě zasáhnout kdekoliv na světě.

Interní dokument ale schopnosti NFR rychle reagovat zpochybňuje a píše, že „neexistuje dostatečná jistota, že samotné reakční síly NATO budou schopné v případě potřeby rychle a – pokud to bude nutné – dlouhodobě reagovat“. Nedostatky Severoatlantické aliance přitom zpráva připisuje logistickým problémům ve východním bloku NATO a nedostatečné velitelské struktuře, která se zhoršila po konci studené války.

Odhalení zprávy přichází měsíc poté, co Rusko při hranicích zemí NATO uspořádalo strategické cvičení Západ 2017, kterého se podle Moskvy účastnilo 13 tisíc mužů, německé ministerstvo obrany přitom hovořilo až o 100 tisících vojáků ve zbrani.

Cvičení, které se konalo 14. až 20. září na území Ruska, Běloruska a Kaliningradu, nedalo spát hlavně baltským zemím. Obavy před Valným shromážděním OSN v září projevila litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která řekla, že „Kreml nacvičuje scénář útoku na své sousedy, scénář útoku na Západ“ a varovala, že „cvičení je jedním ze symptomů neschopnosti Kremlu ovládnout svou nenávist vůči Západu“.

NATO označilo monstrózní cvičení za neprůhledné a obvinilo Moskvu z možné přípravy provokace či agrese vůči východnímu křídlu NATO, kde vzrostly obavy především po ruské anexi Krymu v roce 2014. Aliance se proto tehdy rozhodla východní křídlo posílit a na summitu NATO ve Varšavě se loni v červenci rozhodla vyslat do Polska, Pobaltí, Rumunska a Bulharska celkem čtyři prapory, a rovněž americkou obrněnou brigádu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1