Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

NATO srší sebevědomím, Trump ale v pozadí odpálil bombu: chce drastické navýšení výdajů

NATO srší sebevědomím, Trump ale v pozadí odpálil bombu: chce drastické navýšení výdajů

Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu – to stojí v závěrečné deklaraci přijaté dnes na summitu NATO v Bruselu. Zdánlivá jednota ale ve skutečnosti pokulhává. Podle bulharského prezidenta se Donald Trump obrátil na partnery se zásadním požadavkem, aby zvýšili výdaje na obranu o rovná 4 % HDP. Přitom většina členů aliance nezvládá zdaleka plnit ani stávající dvouprocentní hranici a výraznou část nákladů na společnou obranu nesou právě USA. Později Trump adresoval na twitteru vzkaz Německu, že od něj žádá zmíněná dvě procenta do aliančního rozpočtu ihned.

Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zatím jen dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Donald Trump státy NATO již několikrát kritizoval právě za jejich nedostatečné vojenské rozpočty.

"Prezident Trump, který mluvil jako první, se zmínil o tom, že by nemělo být dosaženo jen dvou procent (výdajů na obranu), ale hovořil o novém cíli, kterým jsou čtyři procenta," prohlásil bulharský prezident Radev. Podle Bílého domu nešlo v případě Trumpových slov o žádný "formální návrh", americký prezident se jen snažil státy NATO těmito slovy k větším armádním výdajům přimět.

Ostrý vzkaz později zazněl od Trumpa na twitteru. řečnickou otázkou znovu připomněl, že NATO ukazuje na rusko jako na hrozbu, ale zároveň od něj konkrétně Německo kupuje zemní plyn za miliardy. „USA platí ochranu Evropy,“ konstatoval prezident. Po Berlínu chce, aby dojednaná dvě procenta HDP dával na obranu ihned, ne k roku 2025.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci novinářům řekl, že na summitu panovala shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu, je to podle něj otázka spravedlnosti i bezpečnosti.

"Diskutovali jsme, měli jsme neshody. Ale co je nejdůležitější - přijali jsme rozhodnutí, která toto spojenectví posunují kupředu, která nás posilují," řekl novinářům Stoltenberg.

Na tvrdou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně nízkých příspěvků evropských spojenců na vlastní obranu, generální tajemník NATO poznamenal, že v alianci byly spory i v minulosti. "Ale nakonec jsme všichni souhlasili, že Severní Amerika a Evropa jsou společně bezpečnější. NATO je dobré pro Evropu a je dobré pro Severní Ameriku," podotkl.

V rozsáhlém závěrečném dokumentu alianční vrcholné schůzky se kromě jiného uvádí, že aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

NATO potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu a postupu na východní Ukrajině, na agresivnější Rusko reagovala aliance posílením svého východního křídla. Vztahy s Moskvou budou jedním z témat nadcházející večeře aliančních premiérů a prezidentů, jen několik dní před tím, než se v Helsinkách Trump sejde v pondělí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Šéfové států a vlád aliančních zemí potvrdili některé konkrétní kroky - velkou úpravu velitelské struktury, která posílí asi o 1200 lidí. Vzniknou například dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.

Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti označovaná jako "4x30". NATO nyní chce mít k roku 2020 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

Stoltenberg uvítal, že mnoho spojeneckých zemí se dnes přihlásilo se svými příspěvky do nejrůznějších aliančních misí, projektů a iniciativ.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232