Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

NATO srší sebevědomím, Trump ale v pozadí odpálil bombu: chce drastické navýšení výdajů

NATO srší sebevědomím, Trump ale v pozadí odpálil bombu: chce drastické navýšení výdajů

Severoatlantická aliance je jednotnější a silnější než kdykoliv dříve a je připravena ke všem krokům potřebným pro kolektivní obranu – to stojí v závěrečné deklaraci přijaté dnes na summitu NATO v Bruselu. Zdánlivá jednota ale ve skutečnosti pokulhává. Podle bulharského prezidenta se Donald Trump obrátil na partnery se zásadním požadavkem, aby zvýšili výdaje na obranu o rovná 4 % HDP. Přitom většina členů aliance nezvládá zdaleka plnit ani stávající dvouprocentní hranici a výraznou část nákladů na společnou obranu nesou právě USA. Později Trump adresoval na twitteru vzkaz Německu, že od něj žádá zmíněná dvě procenta do aliančního rozpočtu ihned.

Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly zatím jen dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Donald Trump státy NATO již několikrát kritizoval právě za jejich nedostatečné vojenské rozpočty.

"Prezident Trump, který mluvil jako první, se zmínil o tom, že by nemělo být dosaženo jen dvou procent (výdajů na obranu), ale hovořil o novém cíli, kterým jsou čtyři procenta," prohlásil bulharský prezident Radev. Podle Bílého domu nešlo v případě Trumpových slov o žádný "formální návrh", americký prezident se jen snažil státy NATO těmito slovy k větším armádním výdajům přimět.

Ostrý vzkaz později zazněl od Trumpa na twitteru. řečnickou otázkou znovu připomněl, že NATO ukazuje na rusko jako na hrozbu, ale zároveň od něj konkrétně Německo kupuje zemní plyn za miliardy. „USA platí ochranu Evropy,“ konstatoval prezident. Po Berlínu chce, aby dojednaná dvě procenta HDP dával na obranu ihned, ne k roku 2025.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci novinářům řekl, že na summitu panovala shoda ohledně nutnosti zvýšit příspěvky na obranu, je to podle něj otázka spravedlnosti i bezpečnosti.

"Diskutovali jsme, měli jsme neshody. Ale co je nejdůležitější - přijali jsme rozhodnutí, která toto spojenectví posunují kupředu, která nás posilují," řekl novinářům Stoltenberg.

Na tvrdou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně nízkých příspěvků evropských spojenců na vlastní obranu, generální tajemník NATO poznamenal, že v alianci byly spory i v minulosti. "Ale nakonec jsme všichni souhlasili, že Severní Amerika a Evropa jsou společně bezpečnější. NATO je dobré pro Evropu a je dobré pro Severní Ameriku," podotkl.

V rozsáhlém závěrečném dokumentu alianční vrcholné schůzky se kromě jiného uvádí, že aliance je jednotná tváří v tvář výzvám představovaným agresivním postupem Ruska, nestabilitou v Africe a na Blízkém východě, jejímž důsledkem je terorismus, migrace a obchodování s lidmi. Mezi hrozbami jsou zmíněny také krize v Sýrii, dezinformační kampaně a škodlivé kybernetické aktivity.

NATO potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu a postupu na východní Ukrajině, na agresivnější Rusko reagovala aliance posílením svého východního křídla. Vztahy s Moskvou budou jedním z témat nadcházející večeře aliančních premiérů a prezidentů, jen několik dní před tím, než se v Helsinkách Trump sejde v pondělí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Šéfové států a vlád aliančních zemí potvrdili některé konkrétní kroky - velkou úpravu velitelské struktury, která posílí asi o 1200 lidí. Vzniknou například dvě nová velitelství odpovědná za přesuny aliančních sil. To v Norfolku bude odpovídat za dopravu přes Atlantik, druhé v německém Ulmu za logistiku v Evropě.

Podpory se dočkala i původně americká iniciativa vyšší připravenosti označovaná jako "4x30". NATO nyní chce mít k roku 2020 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel připravených k akci do 30 dní.

Stoltenberg uvítal, že mnoho spojeneckých zemí se dnes přihlásilo se svými příspěvky do nejrůznějších aliančních misí, projektů a iniciativ.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744